Hlavní obsah

Exotické výlety na útraty státu si poslanci i senátoři letos odpustí

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Okřídlené heslo „S parlamentem za hranice všedních dnů“ nejspíš přestane – alespoň pro letošek – pro většinu poslanců platit. Doba škrtů padla i na zákonodárce, kteří se budou muset při svých letošních zahraničních cestách držet zkrátka.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Naznačuje to předběžný plán výjezdů sněmovních výborů, který Právo zmapovalo. V příštích týdnech by plán měl posvětit organizační výbor dolní komory. Právě jeho členové mívají poslední slovo v tom, zda naplánovaná cesta zůstane jen zbožným přáním výborů, anebo k ní dostanou poslanci souhlas. A s tím také potřebné finanční prostředky.

Ve srovnání s loňskem mají letos poslanci na cesty do ciziny o třináct miliónů korun méně. Procestovat mohou 29,5 miliónu.

Z návrhů vyplývá, že loňské exotické destinace, jako např. Korea, Vietnam, Peru, Mali či Namibie, střídají především evropské země. S výjimkou plánovaných cest zahraničního výboru, pro který platí s ohledem na jeho zaměření odlišná pravidla.

V plánu je i Balkán

„Máme určitou představu, která počítá s cestami do Kuvajtu, USA, Ruska, Číny, Brazílie a Srbska,“ řekl Právu místopředseda výboru Jan Hamáček (ČSSD).

„Chceme se soustředit na státy, které jsou pro nás důležité z hlediska bezpečnostního i ekonomického,“ uvedl s tím, že ze všech zmíněných států má výbor na stole pozvánku.

Ačkoli měl mít původně každý sněmovní výbor na letošní cesty tři čtvrtě miliónu, pro některé se jejich rozpočet zvýšil. Patří mezi ně právě zahraniční výbor, který má dva milióny.

„Bude záležet na výborech, jak si v rámci svého rozpočtu cesty naplánují,“ řekl Právu místopředseda komory Lubomír Zaorálek (ČSSD), který má cestování poslanců na starosti.

Po miliónu korun dostaly výbor pro evropské záležitosti a výbor pro obranu a bezpečnost. „Chceme se zaměřit na země východního partnerství, tedy ty, které plánují vstup do EU nebo NATO,“ řekl Právu šéf prvního výboru Jan Bauer (ODS). Proto jeho výbor naplánoval cesty do Chorvatska a Gruzie. Vyrazit by jeho členové chtěli také na Island. Tam je také co studovat, například to, jak se země vypořádala s bankovní krizí, která ji postihla jako první v Evropě.

„Rádi bychom navštívili především Kosovo, případně Černou Horu,“ sdělil šéf bezpečnostního výboru František Bublan (ČSSD). Pokud výboru zůstanou ještě nějaké peníze z přiděleného miliónu, mohli by jeho členové navštívit ještě Izrael.

Vezmou za vděk autem i vlaky

Autem či vlakem chtějí pak v rámci úspor vyrazit do zahraničí členové regionálního výboru. „Jediná naše větší cesta by měla být do Gruzie,“ informovalo Právo šéf výboru Stanislav Polčák (TOP 09), Jinak výbor podle něj plánuje objíždět partnery ze sousedních zemí, např. Slovensko, Polsko a Maďarsko. Na cesty má jeho výbor 750 tisíc korun.

Stejná suma pak připadá také např. pro školský a kulturní výbor i pro ústavně-právní výbor.

„Naše představa se týká zemí, které jsou pokročilé z hlediska školství,“ řekla Právu šéfka školského výboru Anna Putnová (TOP 09) s tím, že proto by rádi navštívili Skandinávii.

Na Slovensko a do Nizozemí pak chce zamířit ústavně-právní výbor. „Plán jsme zatím neprojednávali, ale rozhodně by nemělo jít o cesty pro cesty,“ tvrdí předsedkyně Karolína Peake (VV). Zájem jejího výboru se ubírá směrem k slovenské úpravě zvláštních protikorupčních útvarů a také k nizozemské soudcovské samosprávě.

Ekonomické potíže Irska a Španělska by měly být obsahem cest rozpočtového výboru.

„Irsko je ve velkých potížích a Španělsko by se do nich mohlo dostat. Jde o to, zjistit, jak tomu zabránit u nás, aby se nestalo to stejné,“ citovala ČTK předsedu Pavla Suchánka (ODS).

Ve Sněmovně dosud platilo nepsané pravidlo, že delegaci výborů by měli tvořit maximálně čtyři poslanci. Sněmovna by pak měla své cesty koordinovat také se Senátem.

„Jsme pevně rozhodnuti nedopustit, aby se do jedné země, a především jde o ty neevropské, jezdilo dvakrát,“ řekl Právu místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) právě v narážce na koordinaci cest obou komor.

V Senátu jeho organizační výbor roční plán cest neschvaluje, vyjadřuje se k jednotlivým cestám až ve chvíli, kdy se mají uskutečnit a kdy členové požádají o souhlas a peníze. Podle Pitharta by mělo být koncem ledna jasné, kam chtějí senátoři vycestovat. Senátoři mají letos na zahraniční cesty 14,5 miliónu proti loňským 16 miliónům.

Při schválení cesty organizačním výborem Sněmovna i Senát platí zákonodárcům dopravu, ubytování, tlumočení a stravné, které je v případě poslanců a senátorů 2,5krát vyšší než u zaměstnanců na služebních cestách.

Reklama

Výběr článků

Načítám