Už teď se veřejnost dělí na dva tábory; jedni by ho rádi viděli před soudem iráckým (trest smrti téměř jistý), druzí před soudem mezinárodním (maximálně doživotí). I když je soud zatím v nedohlednu, veřejnost už soudí dopředu. Americký prezident zase jednou "ujel", když se dal slyšet, že Saddám zaslouží nejvyšší trest. Jeho největší spojenec, Evropan Tony Blair, je sice proti trestu smrti, ale rozhodnout prý musí Iráčané, takže de facto je pro trest smrti. Výroky mocných mají svou váhu, proto Bushovi ani Blairovi nepřísluší v předstihu mluvit o trestech, to i oni musí nechat na lidech v taláru.

Po zprávě, že o obhajobu Saddáma se už hlásí zahraniční právníci, si ale umím představit, a to se znepokojením, docela fantastický scénář. Přivedla mě na něj vzpomínka na proces s americkou celebritou Orenthalem Jamesem Simpsonem, který byl v roce 1995 v "televizním" procesu osvobozen, i když je většina Ameriky přesvědčena, že spáchal dvojnásobnou vraždu. K obhajobě si totiž najal nejlepší advokáty v zemi za šest miliónů dolarů. Sice ho to zruinovalo, ale do vězení nemusel. Jedna texaská televize o něm pak dokonce natočila třináctidílnou reality show.

Řekněme, že se institucím demokratického světa podaří prosadit, aby se proces konal před mezinárodním soudem. Zbytek Saddámovy rodiny žijící v exilu má se vší pravděpodobností ulité miliardy. Bude proto moci najmout nejlepší právníky, jakými tento svět disponuje. Je docela pravděpodobné, že ten proces by taky vysílala televize do celého světa. Pak by právníci mohli předvádět taková kouzla, že vzpomínka na O. J. by vybledla. Tak jako měl Simpson v ulicích amerických měst své černé příznivce a bílé odpůrce, mohl by i emotivní proces s exdiktátorem odstartovat společenské pnutí, vždy do jisté míry ovlivňující rozsudky. Kolik svědků by právníci znevěrohodnili, kolik jen andělských křídel by dokázali diktátorovi přimalovat.

Představa, že by Saddám Husajn mohl být šikovností obhájců osvobozen, vypadá sice dnes nereálně, leč čert je vždycky vzhůru. Co by to bylo za injekci pro různá teroristická hnutí si dovedu představit. Proto spíš věřím, že podobný scénář nebude nikdy napsán. A taky doufám, že vůbec žádný scénář procesu není napsán dopředu.

PRÁVO 18. prosince 2003