Článek
Co vás tedy k rozhodnutí rezignovat opravdu dovedlo?
Rozhodl jsem se rezignovat zejména proto, aby se uklidnila situace a aby přišel nástupce, který bude mít důvěru ministra vnitra a nebude muset tolik vysvětlovat.
Policejní prezident musí mít maximální důvěru ministra, a to zejména při prosazování priorit, které tato vláda má. Za této situace není možné dlouhodobě fungovat v tomto stavu, který není ideální.
Zákon sice žádné slovo jako podpora neuvádí, ovšem reálný život o tom je, zejména v době, kdy nejsou peníze.
Ale přeci jen, o tom, jestli rezignuje policejní prezident, jednali koaliční lídři na Hradě. Tlačili na vás, že když nerezignujete, padne vláda?
Je tu demokracie a je tu právní stát, takže mi nikdo nevyhrožoval a nebyl na mě vyvíjen žádný tlak, abych něco udělal. Je to opravdu moje rozhodnutí a ty důsledky si nesu já.
Zlomový moment, kdy se kromě Věcí veřejných přidala k výzvám k vaší rezignaci i opoziční ČSSD, ale také koaliční TOP 09, byla vaše schůzka s premiérem Petrem Nečasem, na které jste ho informoval o nejnovějším vývoji v korupční kauze na Státním fondu životního prostředí. Souhlasíte?
Ano, byl to jeden z důležitých momentů, ale vnímám to spíše jako určitý střípek do mozaiky těch posledních dnů.
A jak to tedy bylo, kdo tu schůzku inicioval, kdo všechno se jí zúčastnil a o čem na ní byla řeč?
Já jsem k tomu byl vyslechnut inspekcí, kde jsem všechno popravdě vypověděl, jak to proběhlo. Řekl jsem, že předmětem schůzky nebyly žádné informace z trestního řízení.
Ale protože k tomu ještě nebyly vyslechnuty všechny osoby, tak v současné době k tomu nechci uvádět jakékoliv další informace. Každopádně jsem si naprosto jist, že jsem postupoval v souladu se zákonem a žádné informace ze spisu jsem nezveřejňoval.
Už jste ale připustil, že jste premiéra informoval o podezření na možnou protiprávní činnost vašeho přímého nadřízeného, tedy ministra vnitra…
Ano, to jsem učinil. A teď je celá věc předmětem vyšetřování.
Jde o to, jestli je standardní oznamovat takové věci nejdříve nadřízeným místo toho, aby policie rovnou za podezřelým přišla a vyslechla ho. Má něco takového oporu v zákoně? Nikde jsem nic takového nenašel.
To jste asi špatně hledal nebo jste se koukal do špatných předpisů. Ale já se s vámi nechci pouštět do polemik. To, co jsem udělal, je v souladu se zákonem a je to správné.
Udělal byste to znova?
Samozřejmě. A udělal bych ho i bez ohledu na to, jaká je stranická příslušnost premiéra nebo ministra vnitra, protože jako policista jsem to učinit musel. Vůbec bych neuvažoval o tom, že bych to neudělal.
Je náš zákon špatný, když nijak neupravuje, za jakých okolností policejní prezident končí? Dříve v zákoně bylo, že šéfa policie jmenuje a odvolává ministr vnitra…
Ta procedura je v pořádku, je to právě ten fígl, který mají i v zahraničí, že pokud prezident nespáchá trestný čin nebo něco podobného, nelze ho jen tak odvolat.
Ta nezávislost je u nás dostatečně popsána, chybí tam jen časový limit, po který má policejní prezident mandát vykonávat. To, že to u nás je jmenován na dobu neomezenou, není správné.
Myslím, že funkční období by omezeno být mělo, a to např. na čtyři roky. A pokud by byla jeho práce kladně hodnocena, bylo by možné ten mandát prodloužit na další čtyři roky, nebo i na míň.
Radek John otevřeně hovořil o tom, že s vámi má napjaté vztahy. Jak jste vycházel s jeho předchůdci?
Těžko se to hodnotí, protože na těchto pozicích od toho musí člověk dát stranou nějakou osobní dimenzi.
As panem Johnem spolu myslím nemáme nějaký vysloveně osobní problém, řekl bych, že jsme si i docela sympatičtí, a kdybychom se potkali v jiných pozicích a v jiné situaci, tak bychom možná takové problémy neřešili, a naopak bychom si velmi rozuměli.
Dobře, ale sešli jste se právě teď a právě tady. Jak to tedy bylo s Ivanem Langerem za ODS a Martinem Pecinou za ČSSD?
Běžné výměny názorů tady samozřejmě byly, ale žádné zásadní spory jsem neměl ani s jedním z nich. A ani s jedním ministrem jsem nechodil na pivo a nejezdili jsme spolu na dovolenou, setkávali jsme se pouze pracovně.
Tykáte si?
S Ivanem Langerem jsme si tykali, s Martinem Pecinou si tykáme, s Radkem Johnem si vykáme.
Víte, nebyl náhodou fakt, že jste s předchozími ministry z pravého a posléze levého spektra neměl žádný velký problém, právě ten největší problém? Narážím tím na častou kritiku, že jste velmi snadno převlékl kabát…
Co mám na to odpovědět? Podstatná je práce, která byla odvedena. Za Ivana Langera se podařilo prosadit zákon o policii, a to v době, kdy byla dlouhodobě obava vůbec předložit návrh na jeho novelizaci, abychom nepřišli o všechny pravomoci a neskončili jako zahrádkáři.
Kromě toho rozjel reformu policie nebo projekt P1000, který byl sice mnohdy kritizován, ale přesto to byly veliké investice do základních policejních útvarů.
A Martin Pecina měl víceméně omezený mandát, protože tu byl jen na přechodnou dobu, nicméně on je u mě zapsán jako ta osoba, která rozjela boj proti extremismu.
Dobře, zkusím to jinak. Vy jste byl tváří reformy policie za Ivana Langera a posléze jste stál po boku Martina Peciny, který tuto reformu po svém příchodu na vnitro velmi tvrdě a ostře kritizoval. Přemýšlel jste o rezignaci už tehdy?
Ne, neuvažoval jsem o tom. Martin Pecina přišel na vnitro v době, kdy neměl dostatek informací. A v okamžiku, kdy ty informace začal získávat a začal se s tím seznamovat, tak u většiny věcí nakonec řekl ano, bylo to správně.
Říkal jste, že Langer pro vás představuje reformu a investice, zatímco Pecina boj s extremismem. Kdybyste měl říct jedno slovo o Radku Johnovi?
Korupce.
Ano, tažení proti korupci je jeho hlavním programovým bodem. Nicméně je ta priorita cítit i v praxi? Elitní protikorupční policie si dlouhodobě stěžuje na nedostatek peněz nebo špatné materiální vybavení…
Když se podíváme na konkrétní náklady na jednoho policistu na celostátních útvarech a na krajských ředitelstvích, tak zjistíme, že ty náklady na útvarech několikanásobně překračují náklady v regionech.
Máme v policii spoustu požadavků, které narážejí na finanční možnosti, ale celostátní útvary včetně protikorupční policie jsou vždy prioritní. Adekvátní podmínky pro svou práci mají a musí to být dodrženo i pro nadcházející období.
Nicméně ministr nedávno přišel s kritikou, že i přesto nefungují tak, jak mají. Souhlasíte s ním?
Je potřeba se podívat na výsledky a tady musím říct, že ty výsledky se dostavují. Myslím si, že kritika není na místě.
Problém je v legislativě, která se musí změnit, tady se zhoršily podmínky pro odhalování korupce v přímém přenosu. Přišli jsme o možnost nahlížet do daňového řízení, zmenšil se okruh skutků, na které můžeme nasazovat odposlechy, stále se mluví o korunním svědkovi, to jsou věci, které musí být schváleny a zaneseny do právního řádu.
A pokud pak budou mít tyto útvary klid na práci a bude fungovat spolupráce se státním zastupitelstvím, přinese to své ovoce. Ředitel protikorupční policie Libor Vrba podle mě dělá dobrou práci a ten útvar je stabilizován.
Ministr prezidentu republiky údajně přednesl devatenáct důvodů pro vaše odstoupení. Vy jste je od něj slyšel také?
Já jsem dosud nebyl se žádným z těchto důvodů seznámen. Pouze některé mi byly předestřeny novináři. Byly tam zmíněny úniky citlivých informací z policie, ale to je v současné době v šetření a teprve po jeho ukončení můžeme dělat nějaké soudy.
No a pak myslím, že to bylo hodně o kritice, že neposkytuji dostatečnou podporu celostátním útvarům.
Jste si zpětně nějakých chyb ve vztahu k nim vědom? Jejich šéfové si například stěžovali, že nejsou zváni na společné porady policejních špiček.
Já si to s nimi vysvětlil. O tom, kdo se účastní mé porady, rozhoduji já. Oni to mohou kritizovat, ale to je tak asi všechno.
Na druhou stranu, pokud jsou tady takové požadavky a stížnosti, tak se to nesmí přehlížet. A myslím si, že nikdo z mých podřízených mě za takového despotu, který by to ignoroval, nepovažuje.
To nedokážu posoudit, nicméně vím, že všichni kvůli znechucení ze stávající situace v nejvyšších patrech policie hrozili hromadným odchodem do civilu. To je běžné?
Já jsem nic takového neslyšel. Nicméně já to nepodceňuji a po odchodu svého náměstka Viktora Čecha, který za útvary zodpovídal, jsem s jejich řediteli měl několik jednání a zjistil jsem, že neměli dostatek informací z vedení policejního prezidia.
S hrůzou jsem zjistil, že některé informace, o kterých jsem se domníval, že je mají, prostě neměli. Nezkontroloval jsem si, jestli se k nim přes mého náměstka dostaly a to je moje zodpovědnost.
V čele policie jste tři a půl roku. Co vám nejvíce zkazilo náladu?
Hodně mě naštve, když na něčem dlouho pracujete, je k tomu zapotřebí legislativní změna a je na tom všeobecná shoda, ale pak se to neschválí a všechna práce přijde vniveč.
Měl jsem na mysli spíše nějaký průšvih policie jako takové? Co třeba případ manželů Malhockých, které policie nedokázala ani přes jejich vlastní prosby ochránit před vraždou?
Ano, to byl během mé kariéry ten případ, který se opravdu neměl stát a který bohužel stál život dva lidi. To mě neskutečně mrzí. Nebyly tam využity všechny možnosti, které náš systém nabízí, Kdyby ti policisté postupovali, jak měli, a poskytli jim krátkodobou ochranu, tak mohli žít.
Křičel jste tehdy?
No… Důrazně jsem panu krajskému řediteli argumentoval. Velmi důrazně.
Kdo by měl přijít do čela policie po vás?
Nemůže to být nikdo jiný než policista. Musí znát policejní práci a zároveň mít praxi v řízení. Nebylo by dobře, aby sem přišel někdo zvenku, takové příklady jsou známy ze zahraničí a až na opravdové výjimky se moc neosvědčily. Policejní komunita je specifická a jen tak někoho mezi sebe nepřijme.
A policie má dostatečný potenciál a kromě těch známých kandidátů bych mohl jmenovat celou řadu dalších.
Jmenujte.
Tak zcela jistě by tam neměli chybět dva lidé, a to je můj současný náměstek pro uniformovanou policii Ivan Bílek a náměstek pro ekonomiku Jiří Novák. To jsou přirození kandidáti na post policejního prezidenta, nesmíme totiž zapomínat na zákon o služebním poměru.
Ostatně bez výběrového řízení by ani nikdo jiný být jmenován nemohl. Vzhledem k tomu, že jsou oba součástí mého týmu, tak by byla navíc zachována určitá kontinuita.
