Proč jste se obrátil na premiéra Nečase a s čím konkrétně jste ho oslovil?

Měl jsem podezření na nestandardní praktiky v souvislosti s veřejnými zakázkami na SFŽP. Podání trestního oznámení se totiž zpravidla činí v situaci, kdy existují nějaké důkazy. Vzhledem k tomu, že na řadě těch jednání byly zapnuté rušičky, jsem považoval za nezbytné, aby předtím byla nějaká součinnost Bezpečnostní informační služby.

Protože je to hlavně vláda, tedy ve spolupráci s panem prezidentem, která má úkolovat BIS, proto byla ta žádost adresována panu premiérovi, a nikoli přímo tehdejšímu panu ministrovi Drobilovi. To byl jeden důvod.

Ten druhý byl ten, že i sám tehdejší pan ministr se na některých těch jednáních se zapnutou rušičkou podílel…

Kde jednání probíhala?

Ta jednání zpravidla s poradcem ministra Drobila (Martinem Knetigem) probíhala v hostinci U Modrého orla na Ungeltu, a tam jsem se na ně musel dostavovat. V okamžiku, kdy jsem to odmítl, byl jsem pozván panem ministrem údajně na poradu vedení na ministerstvo životního prostředí. Nicméně fakticky to bylo do nějaké zadní místnosti, kde právě už na mě čekal pan Knetig. S ním jsem měl vše vyřizovat. Tím vysvětluji důvod, proč jsem oslovil pana premiéra s žádostí o součinnost BIS při zajištění důkazů. Kdybych ty důkazy v té době měl, tak bych se pochopitelně již obracel na orgány činné v trestním řízení.

Jakou roli hrály na jednání rušičky? Nedalo se telefonovat?

Bylo velmi obtížné pořídit kvalitní zvukový záznam.

Jak vám odpověděl Nečas? Telefonicky, mailem, anebo došlo na osobní schůzku?

Pan premiér osobně mi neodpověděl nijak. Pouze zprostředkovaně jsem se dozvěděl od pana Drobila, že jej pan premiér kontaktoval. A jediný kontakt oficiální, který proběhl, tak byl ze strany pana Poula, vedoucího Úřadu vlády.

Výsledkem tohoto jednání bylo, že se pan Poul obrátí na pana premiéra, situaci mu vysvětlí, byl jsem ujištěn, že mě bude neprodleně informovat o dalším postupu. Ale jediné, co bylo potom faktickým výstupem, tak oznamovací věta, možná přikazovací: Vše řešte s panem Drobilem.

Jak hodnotíte postup pana premiéra? Zklamal vás, nebo co jste konkrétně očekával?

Mě primárně zklamalo to, že někdo, kdo deklaruje boj proti korupci, souhlasí prostě s tím, aby byl odvoláván člověk, který na korupci upozorní. To je pro mě zklamáním.

Proč jste si nahrával rozhovory s Knetigem?

Protože z těch jednání, která probíhala, jsem nabýval čím dál většího dojmu, že přijde čas, kdy budu konfrontován s tím, abych nějaký příkaz, se kterým nebudu vnitřně ztotožněn, provedl. A vlastně ta doba nastala 7. prosince, kdy byl otevřen i prostor pro to, aby se začaly vyhlašovat zakázky. Tak aby pan ministr měl nějaké pádnější důkazy pro to tu situaci řešit.

To moje rozhodnutí souvisí ještě s jednou věcí, která vlastně nastala před tím, než jsem vůbec nějaké věci začal nahrávat. A to byla informace od člena vedení jedné z velkých bank, že právě jeden z náměstků fondu (zřejmě Fibingr) kontaktoval jiného zaměstnance té banky právě s nabídkou, že tam fond uloží větší obnos finančních prostředků, když prostě protislužbou bude s tou bankou udělána nějaká v uvozovkách obchodní dohoda. A v okamžiku, kdy jsem tuto informaci sděloval tehdejšímu panu ministrovi, tak právě v této věci nijak nekonal z důvodu, že žádný hmatatelný důkaz, žádná nahrávka nebyla.

A proč jste se rovnou neobrátil na policii?

No protože v té době člověk neměl v ruce vůbec nic. To by bylo tvrzení proti tvrzení. Stejně jako to teď může být v souvislosti s kauzou čističky odpadních vod v Praze.

Neměl jste pocit, že si pan Knetig, lidově řečeno, pouze honí triko, že před vámi „machruje“? Nebo to bylo naopak seriózní tvrzení, že se musí podpořit kariéra ministra Drobila?

Samozřejmě těžko odhadovat, co pan Knetig hrál a co byla realita, ale v několika těch rozhovorech hrál řekněme člověka, který se dostal mezi dva mlýnské kameny. A když to tak řeknu, hrál na city v tom smyslu: „Libore, prosím, pomoz mi. Pojďme už konečně takovou věc zrealizovat, protože jsem v kleštích. I já se musím zodpovídat.“

To teď parafrázuji. Ale bylo to v tom smyslu: Pan Langer, ten na mě už tlačí. Už mu nemohu donekonečna říkat, že se věci odkládají kvůli tomu, že není schválený výdajový limit, tak musíme s tím něco udělat.

Jestliže ministr tvrdí, že vůbec o ničem nevěděl, je to pravda?

Opět nechci tvrdit to, že on o tom věděl, když nemám přímý důkaz. Moje osobní domněnka je, že minimálně o části té věci musel mít povědomí. Ale konkrétně to dovozuji opět z nepřímých skutečností. Konkrétně v případě té čističky odpadních vod, z toho, že v okamžiku, kdy člověk nevyhověl panu poradci, tak jsem byl pozván hnedka druhý den na kobereček k panu ministrovi a informován, abych nehledal čistě právní řešení, ale rozhodoval i v rámci politického kontextu.

Dostal jste od Drobila nabídku na náměstka výměnou za zničení nahrávek. Bral jste ji tak, že vás chtějí umlčet?

V průběhu toho rozhovoru jsem opravdu získal dojem, že tady není primárně zájem vyřešit potenciálně korupční kauzu. Ale primárně, aby věci běžely podle představy pana Knetiga.

Drobil tvrdí, že peníze z fondu vyvádět nelze, neboť vše je pod dohledem Evropské komise a alokace je přesně daná. Jak lze zakázku nadhodnotit?

Jedna věc je nadhodnocení zakázek, které vypisuje přímo Státní fond životního prostředí, tam ten prostor pro manipulaci byl značný. Druhá věc je nadhodnocení zakázek, které vyhlašují ti, kterým je poskytnuta dotace z evropských fondů. To je právě případ čističky odpadních vod v Praze. A pochopitelně, že z fondu nelze vyvést částku vyšší než schválenou. Ze strany ministra je chyba, že si do fondu dosadil slušného člověka. Ovšem to nadhodnocení zase byla zprostředkovaná informace.

Tehdy se celkový rozpočet projektu pohyboval přibližně kolem 11 miliard korun (z toho podle Drobila by státní fond kryl 5,5 miliardy). Nicméně zpráva, kterou jsem obdržel, byla, že reálně by se dala ta věc postavit za osm. Ale ten, kdo bude stavět, pokud dostane těch 11, tak nebude mít problém s tím vyvést 500 miliónů na nějakých poradenských přímých službách.

A to je v kontextu dalších informací jakýmsi kamínkem do té mozaiky, že je to možná nějaký předem naplánovaný systém postupného vyvádění finančních prostředků.

Jaký dopad na koalici podle vás bude mít celá tato kauza?

Pokud tato koalice ukáže, že to byla jenom jakási hra na vládu rozpočtové odpovědnosti a jakási hra na boj proti korupci a v podstatě se bude bojovat proti těm, kteří na korupci budou upozorňovat, no tak potom těžko dávat takové vládě příliš mnoho šancí na další existenci.

Tlačí na vás někdo, vyhrožuje vám?

Zatím žádná taková přímá hrozba nebyla.

A nepřímá?

To nechci komentovat.