Návrh podal aktivista Václav Řezníček, který považuje režim ochrany za příliš přísný. Nařízení se podle něj ocitla v rozporu s právem na svobodu pohybu. Účelu nařízení, což je především ochrana populace tetřeva hlušce a dalších živočichů, lze podle Řezníčkova návrhu dosáhnout i mírnějším opatřením.

Správu národního parku rozhodnutí soudu překvapilo. "Nabytím právní moci tohoto rozhodnutí budou tato území zpřístupněna, bude v nich volný pohyb. Správa bude muset učinit takové opatření, aby ochránila populaci tetřeva," řekl náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Tomáš Hlavatý. Po jednání s ministerstvem životního prostředí o nové podobě zón národního parku by se sporná území podle Hlavatého mohla stát součástí první zóny s nejpřísnější ochranou. První zóny parku, která tvoří asi 13 procent Šumavy, se středeční rozhodnutí soudu netýká.

Soud sáhl i do návštěvního řádu

Šest napadených nařízení upravovalo režim v oblastech Smrčina, Trojmezná, Vltavský luh, Horskokvildské slatě, Modravské slatě, Křemelná a Plesná s Poledníkem. Nařízení platila od loňského 1. května. Jejich podkladem je zákon o ochraně přírody a krajiny, konkrétně ustanovení, jež umožňuje omezit vstup veřejnosti kvůli hrozbě poškozování území v národních parcích. Kromě značených stezek jsou ve všech šesti územích i lesní cesty a pěšiny, po kterých se turisté dosud samostatně pohybovat nesměli.

NSS zrušil také několik vět z návštěvního řádu Šumavy. Zrušená část řádu například stanovila, že kvůli ochraně plachých živočichů jsou úseky na některých pěších a lyžařských turistických trasách přístupné jen ve vymezeném období roku. Jde celkem o sedm tras, z nichž některé jsou podle přílohy návštěvního řádu přístupné od července do listopadu, některé od května do března.