Článek
Naznačuje to právě dokončený nález Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o tom, jak hospodařil resort dopravy s financemi určenými na výstavbu pozemních komunikací, který Právo získalo.
Prověrka se zaměřila na období 2008 až červenec 2010 a navazují na pravidelné kontroly v tomto resortu, kde se točí miliardy.
Zakázky získávají stále stejné firmy
Kontroloři zjistili, že o lukrativní zakázky se dělí neustále stejné firmy. „Bylo zjištěno, že v letech 2008–2009 téměř dvě třetiny finančního objemu zakázek (62,8 mld. Kč) získal úzký okruh firem buď samostatně, nebo v rámci sdružení,“ konstatuje nález.
Z celkového počtu 676 veřejných zakázek na stavební práce získaly 141 stále stejné firmy.
Kontroloři NKÚ si posvítili mj. na 61,5 miliardy korun, s nimiž nakládalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
Ministerstvo problémy neřešilo
Výsledky shrnuté v závěru z prověrky, odhalují, že resort dopravy si s nápravou nedostatků zjištěných během předcházejících kontrol, dosud příliš hlavu nelámal. Již dvě poslední kontroly z let 2006 a 2007 skončily varováním NKÚ, že chybí resortu koncepce pro realizaci staveb. Přesto ji dodnes resort dopravy nemá.
„Ministerstvo dopravy nemá k dispozici závazný materiál, který by určoval pořadí dopravních staveb především podle jejich společenské potřebnosti ve vazbě na reální možnosti jejich financování,“ napsali nyní kontroloři.
Ministerstvo dopravy totiž v době, kdy ho řídil Aleš Řebíček (ODS), zastavilo práce na dlouhodobém Generálním plánu rozvoje dopravní infrastruktury, ve kterém mělo být stanoveno, co, kdy, kde a za kolik se má stavět. Ani Topolánkova ani Fischerova vláda se již k dokumentu nevrátily, a s následky této nečinnosti se resort potýká stále.
Vláda se tak pohybuje v rámci harmonogramu výstavby, který resort zpracoval pro léta 2008 až 2013 a který každoročně při rozpočtu aktualizuje.
„Harmonogram a navazující rozpočty obsahují pouze seznamy jednotlivých investičních akcí, neposkytují však informace o vzájemných vazbách mezi akcemi ani vyjádření naléhavosti jejich realizace; stanovením priorit výstavby se nezabývají,“ upozorňuje NKÚ.
Průtahy kolem D11 již stály 800 miliónů
Např. ŘSD tak již v roce 2009 evidovalo investiční záměry na 958 akcí, které schválilo ministerstvo, ale do ukončení kontroly v červenci 2010 z nich nebylo 246 ani zahájeno.
Stavby pak zdražuje i nevypořádání majetkoprávních vztahů. Třeba D11 v úseku Osičky – Hradec Králové měla být hotova v říjnu 2007. Jen do října 2010 průtahy způsobily prodražení o 800 miliónů. Přitom stát jedná neúspěšně o pozemcích s farmářkou Havránkovou už od roku 1998. Je proto zřejmé, že se tato částka bude i nadále zvyšovat.
Stavět chtějí, nemají za co
NKÚ kritizuje ministerstvo i za to, že „připustilo, aby byl do harmonogramu zařazen velký počet akcí bez odpovídající vazby na disponibilní finanční zdroje, čímž napomohlo vzniku současného stavu, kdy není možné všechny stavby v případě jejich stavební připravenosti realizovat v předpokládaných termínech“.
Navíc v mnoha případech je prý sporná i efektivnost zařazených staveb. Takovými je např. čtyřkilometrový úsek R6 Lubenec-Bošov, který ještě v roce 2004 měl stát 1,055 miliardy, o čtyři roky později, kdy byla vypsána veřejná zakázka na 980 miliónů, byla akce zařazena do rozpočtu s částkou 1,466 miliardy korun. „Takže místo doporučeného snížení nákladů došlo k jejich navýšení,“ napsal NKÚ.
Stavby byly plánovány i bez územního rozhodnutí
Pochybnosti existují mj. i kolem obchvatu Holic, který odborníci nedoporučili, a přesto MD investiční záměr schválilo. Stavba byla sice odložena, ale Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na ni v uplynulých dvou letech vyčerpal již 340,6 miliónu korun.
Jak zjistili kontroloři, některé akce, např. křižovatka Mileta v Hradci Králové či čtyřkilometrový úsek mezi Čimelicemi a Miroticemi na Příbramsku byly do rozpočtů SFDI, které nechalo ministerstvo posvětit jak vládou, tak i Sněmovnou, zahrnuty, aniž byla vydána platná územní rozhodnutí.
Ani schválení investičního záměru podle NKÚ neznamená jistotu, neboť v řadě případů docházelo ke změnám věcných, časových i finančních ukazatelů. Příkladem může být obchvat Postoloprt, jehož zkapacitnění schválilo ministerstvo v březnu 2003 za 485 miliónů korun. V září 2008 schválilo totéž ministerstvo stavbu na březen 2010 s dokončením v červnu 2012. Cena se už vyšplhala na 1,225 miliardy korun.
„Ve schváleném rozpočtu SFDI na rok 2009 přitom akce byla uvedena s termínem realizace 09/2010–12/2012 a s celkovými náklady 2 022,3 mil. Kč,“ odhalili kontroloři. Nakonec byla stavba zastavena nejen kvůli penězům, ale i proto, že nebyla schválena ani potřebná změna územního plánu.