Ústavní soud v listopadu průlomovým nálezem usnadnil lidem cestu k informacím o tom, kteří současní soudci na všech úrovních justice byli před rokem 1989 členy komunistické strany. Údaje o členství soudců v KSČ jsou podle ÚS důležitým podkladem pro veřejnou diskusi o nestrannosti a nezávislosti justice. Proto nejsou jen soukromou věcí soudců.

V návaznosti na nález obdržel soud žádost o poskytnutí informací o minulosti patnácti ústavních soudců. Údaje zveřejněné v odpovědi poskytli sami soudci, soud jako instituce vlastní zdroj informací o jejich minulosti nemá.

Nějaká stranická příslušnost byla poměrně častá

V žádné straně podle svých slov nikdy nebyli Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vladimír Kůrka, Jiří Mucha, Jiří Nykodým a Michaela Židlická. Ivana Janů a Miloslav Výborný byli před rokem 1989 členy lidové strany, z níž vznikla pozdější KDU-ČSL. Oba stranu opustili při nástupu do funkce, stejně jako ostatní soudci Ústavního soudu, kteří byli v nějaké straně.

Místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová strávila v půli 90. let dva roky v Občanské demokratické alianci. Vojen Güttler byl členem a místopředsedou Klubu angažovaných nestraníků. Dagmar Lastovecká působila v letech 1991 až 2003 jako členka ODS. Za občanské demokraty byla například primátorkou Brna a senátorkou.

Hned několika stranami prošel předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. V letech 1966 až 1969 byl v KSČ. V roce 1989 spoluzakládal Občanské fórum a do roku 1995 byl členem Občanského hnutí. Poté vstoupil do sociální demokracie, byl mimo jiné vicepremiérem. Stranu opustil v roce 2003.

Cenzura by ničemu nepomohla, myslí si soudci

V průlomovém listopadovém nálezu Ústavní soud uvedl, že někdejší členství v KSČ může dosud ovlivňovat myšlení dnešních soudců. "Jde o to, že hodnotový systém členů KSČ byl často odchylný od hodnotového systému moderního demokratického právního státu. Z povahy věci mohl a stále ještě může v té či oné míře ovlivňovat rozhodování jednotlivých soudců," řekl soudce zpravodaj Vojen Güttler při čtení nálezu.

Nález se přímo vztahoval k členství v KSČ k 17. listopadu 1989. Zároveň soud zdůraznil, že zdaleka ne všichni členové KSČ aktivně prosazovali politiku komunistického režimu. "Dělicí čárou slušnosti a neslušnosti není a nemusí být toliko členství v KSČ, ale celkové chování v uvedené době. Nicméně samo členství znamenalo (...) personifikační spojení s touto stranou a její svého druhu legitimizaci doma i v zahraničí," uvedl Güttler.

Otevřenost ohledně komunistické minulosti soudců může podle ÚS justici spíše posílit než poškodit. Naopak "cenzurní přístup" vytváří prostor pro paušální odsudek soudní moci, domnívají se ústavní soudci.