Hlavní obsah

Politici si místo škrtů v lednu zřejmě přilepší o desítky tisíc

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová
Praha

Místo tisícových škrtů desetitisíce korun navrch. To je reálná vyhlídka, pokud se naplní chmurný scénář při schvalování platů ústavních činitelů koncem roku. Senát totiž už nestihne snížení platů letos schválit.

Foto: Petr Horník, Právo

Senát patrně nestačí snížení platů letos schválit.

Článek

Je to zajímavý vzkaz politiků v době stávky ve veřejné sféře. Od léta slibovali koaliční politici, že v rámci úspor se sníží platy členům vlády, zákonodárcům, soudcům a státním zástupcům po letošních čtyřech procentech o dalších pět procent. Teď to ale vypadá, že si naopak výrazně polepší. Byť na jediný měsíc.

V případě prezidenta se může stát, že jeho měsíční plat poskočí od 1. ledna ze současných 196 512 Kč čistého měsíčně na 249 500 Kč, platy premiéra a předsedů parlamentních komor z 158 304 korun na 201 tisíc, členů vlády z 112 512 na 142 800. A platy poslanců a senátorů by se zvedly z 58 944 na 74 900 bez funkčních příplatků.

Senát zasedne až v lednu

Jak je to možné? Novelu zákona o snížení platů totiž těžko stihne parlament schválit do konce roku, takže od 1. ledna padne čtyřleté zmrazení platů a skončí i letošní snížení o čtyři procenta. Platy ústavních činitelů se tak automaticky začnou odvíjet od trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za  rok 2009, což právě povede ke skokovému růstu.

Už teď je jisté, že i když Sněmovna definitivně schválí platový zákon tento pátek, Senát to do konce roku nestihne. Pak ještě musí svůj podpis připojit prezident.

„Sněmovna nám pošle zákony před vánočními svátky nebo mezi nimi, a proto počítáme se schůzí v druhé polovině ledna,“ řekl včera Právu šéf horní komory Milan Štěch (ČSSD).

Že si toho jsou poslanci vědomi, naznačilo včerejší jednání Sněmovny. V rámci tzv. druhého čtení platového zákona Vladislav Vilímec (ODS) totiž upozornil, že do konce roku nemusí být schvalovací proces ukončen, a proto navrhl změnu jeho účinnosti z 1. ledna na první den následující po měsíci, ve kterém vyjde ve Sbírce zákonů. Dá se tudíž předpokládat, že zákon se škrty by mohl začít platit nejdříve od 1. února.

„Máme snad dělat zadarmo?“

Jeho definitivní podoba ale zůstává stále ve hře. I když mnozí politici skřípou zuby nad opakovaným ukrajováním příjmů, tvrdí, že zákon nakonec podpoří.

Pouze Alfréd Michalík (ČSSD) v úterý veřejně řekl to, co poletuje kuloáry. Podle něj už dnes má poslanec plat jako kdejaký účetní, nemluvě o ministerských úřednících a samosprávách.

„Směřujeme do doby, kdy funkce poslance v českém parlamentu bude funkce čestná, protože plat poslance vadí našim voličům a našemu tisku. Vlastně tím předem říkáme, že poslanec a senátor budou tvořit legislativní rámec naší republiky, ale zdarma,“ řekl poslanec za potlesku v sále.

„Takže směřujeme k tomu, že poslanci budou potomci šlechtických rodů, kteří zrestituovali majetek, budou to majitelé velkých firem a jejich manželky, které plat ve Sněmovně berou jako kapesné a které je posílají na charitativní účely, anebo to budou poslanci, poradci bohatých průmyslníků naší země, poradci Bakalů, Pitrů a jiných, kteří vlastně tady tento kšeft budou brát jako vedlejšák, tudíž příjem pro ně nebude důležitý,“ dodal Michalík.

Dobrý vtip: dědit odchodné

Jaroslav Plachý z ODS přišel s návrhem, aby tzv. odchodné, které činí za celé volební období pětinásobek měsíčního platu, mohli v případě smrti zákonodárce dědit příbuzní. Zdůvodnil to tím, že na zákonodárce se nevztahuje zákoník práce, a pokud se s nimi něco stane, pozůstalí nemají na nic nárok.

„Přitom poslanci se dostávají v souvislosti s výkonem mandátu často někdy i do velmi významných rizik,“ uvedl Plachý. Jde podle něj třeba o monitoring krizových oblastí, jako je např. Afghánistán a krizové země všeho druhu. „Pokud by poslanec, který je takto vyslán Sněmovnou na zahraniční cestu, zahynul, nedostanou jeho nejbližší vůbec nic, ačkoliv de facto položil svůj život za vlast,“ prohlásil Plachý.

Paušální náhrady, které měsíčně dosahují až 43 tisíc korun, budou od ledna poprvé v historii zdaněny.

Bojí se létat

S dalším ukrojením peněz přišla místopředsedkyně Sněmovny Kateřina Klasnová (VV), která navrhla zrušit jak bezplatnou veřejnou dopravu, tak proplácení vnitrostátních letenek. Podle ní jde sice o symbolický krok, ale je na místě.

Jak si Právo ověřilo, v tomto volebním období až dosud použil letadlo k cestám na schůzi komory pouze moravskoslezský poslanec Miroslav Opálka (KSČM), který to zdůvodňuje zdravotním stavem. Z Ostravy letěl třikrát. „Nikdo jiný nepožadoval proplacení letenky,“ řekl Roman Žamboch z tiskového odboru Sněmovny.

V jiných obdobích šlo o v souhrnu u desítek zákonodárců o miliónové částky ročně. Letos to je jinak zjevně s ohledem na voliče.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám