Vyplývá to ze zkušeností lékařů, kteří se s podobnými případy setkávají na příjmech dětských odděleních nemocnic.

„Nějaká piva nebo vína jsou zcela nemódní, protože dlouho trvá, než se jimi opijete. Trendem je určitě tvrdý alkohol,“ sdělil Právu primář dětského oddělení Nemocnice Hořovice  ve středních Čechách Luděk Pelikán. „Když se jim podaří vytáhnout lahev tatínkovi ze skříně, tak jde třeba o whisky, jinak ale převládá fernet a vodka. Vodka má tu výhodu, že si ji nalévají do džusu a není z nich pak tolik cítit,“ vysvětlil primář.

A za pravdu mu dává i mluvčí Fakultní nemocnice Motol Eva Jurinová. „Vůbec nejčastěji je to fernet nebo rum. To je dnes moderní alkohol zejména na základních školách. V některých případech šlo o slivovici, kterou si přinesly z domova,“ uvedla Jurinová.

Dvanáctiletá měla 3,5 promile

Podle primáře Pelikána jsou třinácti či čtrnáctiletí pijáci na nemocničním příjmu poměrně běžným jevem.

Před Hořovicemi, kde působí od letošního roku, pracoval deset let právě na pediatrii v Motole, kam sanitky svážejí podroušené školáky ze širokého okolí.

„Jedna dívka u nás ležela asi čtyřikrát. Kariéru zahájila ve dvanácti letech, kdy ji k nám přivezli s 3,5 promile alkoholu v krvi navíc v kombinaci s extází,“ popsal lékař obzvlášť vážný případ.

„Byla na výstavišti v Holešovicích na nějaké taneční party. Zajímavé je, že její matce vůbec nepřišlo zvláštní, že o své dceři 48 hodin nevěděla,“ podivil se primář.

Právě nezájem rodičů nebo dokonce jejich značná tolerance k popíjení vlastních potomků bývá považována za hlavní příčinu rostoucího dětského pijanství. O závislosti v pravém slova smyslu se však podle odborníků u dětí hovořit nedá.

„Pod pojmem alkoholik se rozumí několikaletá chronická závislost na alkoholu se všemi fenomény, které k tomu náležejí, a to u dětí není. U těch, které alkohol užívají opakovaně, bývá spíš příznačný nepovedený rodinně-sociální background,“ vysvětlil primář Pelikán.

Čarodějnice, Silvestr a prázdniny

Podle mluvčí Jurinové letos na pediatrické klinice v Motole hospitalizovali do poloviny listopadu zhruba čtyřicet opilých dětí. Do statistiky se však dostanou jen ty s těžkou intoxikací, které musely v nemocnici zůstat. Dětští opilci, které si po ambulantním ošetření odvezou rodiče, případně je domů dopraví policie, se nijak nepočítají.

Kromě případů, kdy si děti jen tak sednou po škole a vypijí lahev kořalky, existují podle Pelikána tři sezónní výkyvy, na které se lze spolehnout: čarodějnice, Silvestr a konec školního roku.

„To buď zapíjejí žal ze špatného vysvědčení, nebo naopak oslavují začátek prázdnin. Ovšem na čarodějnice jsem zažil na příjmu i sedm dětských opilců najednou,“ podotkl Pelikán.

Příjemná kocovina na kapačkách

Opilec, který stráví noc detoxikací pod dohledem lékařů, je paradoxně ve výhodě oproti tomu, který si druhý den doma vytrpí nepříjemnou kocovinu. Ranní bolesti hlavy způsobené dehydratací a nedostatkem glukózy totiž zažene zavodňovací infuze s glukózou a živinami, které organismu chybějí.

„Oni jsou na tom vlastně líp, protože mají po tom krásném večerním zážitku i dobré probuzení a nic je nebolí. Pouze jsou zmatení z toho, kde to jsou,“ připustil Pelikán s tím, že občas zkazí pacientům příjemnou náladu alespoň výčtem nákladů, které si jejich ošetření vyžádalo. Převoz sanitkou a hospitalizace na akutním lůžku totiž vyjde i na desítky tisíc korun. „Občas jsem to uplatňoval jako výchovný prostředek, když jsem přímo těm dětem pak na vizitě vypočítával, kolik jejich opilost stála a že by také mohly strávit celé léto na brigádě, aby si vydělaly na ten jeden večírek,“ dodal Pelikán.

Zdravotní pojišťovny však podle něj k regresním řízením, v nichž by po rodičích vymáhaly náklady na léčbu, v případech dětských opilců nepřistupují.