Proč jste se rozhodl minulý týden rezignovat na funkci náměstka policejního prezidenta Oldřicha Martinů?

Měl jsem pod sebou deset celorepublikových útvarů, které řeší tu nejzávažnější kriminalitu, a aby ta jejich práce byla efektivní, tak potřebují adekvátní podmínky, což jsem nedokázal prosadit.

Když nastoupil ministr John, tak bylo deklarováno, že tento úsek bude prioritní a že bude podpořen jak materiálně, tak personálně. Já jsem vnímal požadavky jejich ředitelů, ale nebyl jsem schopen přesvědčit policejního prezidenta, aby se neuplatňovaly plošné škrty. Ta priorita tam nebyla cítit.

Jak byste teď popsal atmosféru u těchto útvarů, tedy mezi elitními detektivy, kteří bojují s mafiemi, korupcí nebo s drogami, provádějí odposlechy nebo se jako skrytí agenti infiltrují mezi zločince?

Jako totální nespokojenost ředitelů těch útvarů s vedením. Např. na poslední poradě to bylo skutečně znát. Požadují, aby se ta deklarovaná priorita odrazila v tom, že budou moct nabírat nové lidi a nakupovat nové technologie.

Podle našich informací dokonce hrozilo všech deset šéfů hromadnou výpovědí. Je to běžné?

Je pravda, že např. ředitel protikorupční policie se rozhodl podat žádost o odchod do civilu a na základě toho proběhlo jednání s policejním prezidentem, který mu přislíbil nakoupit IT technologie pro útvar podle jeho požadavků.

Nakonec sice nějaké peníze dostal, ale ty technologie, o které žádal, ty se nenakoupily, k tomu už nedošlo. Zvažují to samozřejmě všichni.

Už odešli dva ředitelé z kriminalistického ústavu a z analytické centrály, a pokud by se nepřenastavily priority a ta krize pokračovala, tak může samozřejmě dojít k tomu, že odejdou další. To by byla fatální rána.

Jejich frustrace možná pramení také z toho, že se na poradách vedení nemůžou bránit, protože na ně nejsou vůbec zváni.

Musím potvrdit, že ředitelé jednotlivých celorepublikových útvarů se dožadovali toho, aby byli přítomni těm důležitým jednáním, ale ne vždy se tak stalo. To je rozhodnutí policejního prezidenta, to je ten, kdo porady organizuje a je na něm, koho na ně pozve.

Jak se třeba ty plošné škrty negativně projevily v praxi?

Některé útvary např. řadu pozic zcivilnily, takže jsou na nich občanští zaměstnanci, ale stále jsou to špičkoví odborníci, nikoliv sekretářky nebo uklízečky. Ale bylo řečeno, že se propustí určité procento z nich, a nikdo přitom nezjišťoval, co vlastně ti lidé dělají.

Váš nový šéf vyzval předchozího šéfa k rezignaci, ale Martinů to zatím neudělal. Dokážete si představit, že to tak zůstane? Policejní prezident je totiž ze zákona de facto neodvolatelný, může pouze sám odstoupit.

Je to velice obtížné. Pokud ministr prohlásí o svém podřízeném, že mu nedůvěřuje, tak už pro něj samotného je ta pozice vzhledem ke svým podřízeným velice těžká. Na druhou stranu je možné, že to tak bude dál a že spolu budou muset spolupracovat. Ale ta pozice policejního prezidenta teď dostala ránu a pro něj bude těžké se s tím vyrovnávat.

O nástupci Martinů se mluví už delší dobu a vy jako nový náměstek ministra vnitra Radka Johna se budete na jeho výběru podílet. Jeden z lidí, kteří už byli neoficiálně osloveni, je současný šéf protidrogové centrály Jakub Frydrych. Dokázal byste si ho na této pozici představit?

On byl můj podřízený a já si ho velmi vážím. Je to odborník, má dostatečnou praxi a s jeho vystupováním a morálním kreditem si ho jako prezidenta zcela jistě představit dokážu.

Ministr ale nedávno mluvil i to tom, že by mohl být prezidentem civilista. Byl byste pro takto radikální změnu?

Umím si představit třeba nějakého odborníka, jako je státní zástupce nebo soudce, který zná trestní právo, ale zase by byl velmi limitován tím, že by neznal tu policejní práci. Záleželo by na tom, jaký by si přivedl tým. Osobně bych každopádně byl pro to, aby prezidentem byl policista.