Tím, že koalice kvůli šetření rozhodla o sloučení výborů a rozšíření počtu členů tří z nich až na třicet, dostala do úzkých menší strany, jejichž zástupci musejí obíhat o to více výborů.

Na práci v rámci Sněmovny „zbylo“ pouze 188 poslanců, neboť dvanáct ministrů v žádném výboru podle zákona pracovat nemůže.

Členství v jediném výboru si tak mohlo dovolit jen 55 zákonodárců. U nejmenšího klubu VV s 24 členy si tento přepych užívají jen dvě ženy. Jednou je Štěpánka Fraňková, která však možná Sněmovnu opustí, neboť se stala primátorkou v Pardubicích. Druhou pak Kateřina Klasnová, která je z titulu místopředsedkyně komory jen v organizačním výboru. Ostatní ale museli nastoupit do dvou či i tří výborů.

„Slyšel jsem, jaké zkazky šly o zelených v minulém období. Ti prý lítali jako hadr na holi,“ připomněl místopředseda klubu VV Viktor Paggio snahu šesti poslanců zelených být u všeho. Podle něho platí VV daň za to, že patří k menším. Přesto rozhodnutí o změnách výborů obhajuje, jen se domnívá, že by úměrně k tomu mohlo ubýt podvýborů.

S tím ale nesouhlasí šéf branného výboru František Bublan (ČSSD). „Náš obří výbor, sloučený z výborů pro obranu a pro bezpečnost, má teď tak široký záběr, že šest podvýborů, kam jsme přenesli část jednání, je tak akorát. Jinak se naše jednání neúměrně natahovalo,“ řekl Právu.

Obíhají jednání, ale vždy někde chybějí

Sněmovna má vedle 16 ustavených výborů, také 48 podvýborů, komisí a delegací. A protože se dodržuje to, že každá strana tu má zastoupení, jaké jí náleží podle výsledků voleb, mají největší „fofr“ právě véčkaři. Fakt, že poslanci i jiných stran musejí obsáhnout až tři výbory a ještě podvýbory, komise a k tomu třeba i zahraniční cesty, se už projevil na docházce.

„Když je někdo v rozpočtovém výboru a současně v našem, tak se dá předpokládat, že dá přednost rozpočtovému,“ řekl Právu místopředseda výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím (ODS).

„Nesmí se to ale projevit při hlasování. Když bude ten hlas u nás chybět, tak požádáme o přestávku a toho člověka na hlasování stáhneme,“ dodal Vidím.

Právě Vidím patří k nejvytíženějším. Je členem čtyř výborů, čtyř podvýborů, tří komisí a delegace do Meziparlamentní unie. Pokud by se mu sešla jednání jen poloviny z nich, musel by se rozhodovat. „Už jsem se do takové situace dostal, dal jsem přednost organizačnímu výboru před podvýborem, kde se jen volil místopředseda,“ svěřil se Právu.

Nepředpokládá, že by takové dilema musel řešit často. „Žádná z těch pozic není na plný úvazek na osm hodin tak, že bych ty zbývající doháněl po půlnoci. Pokud bych musel zase vybírat, pak bych vždy dal přednost výboru pro obranu. Je to moje specializace, tam se cítím pevný v kramflecích,“ zdůraznil.

Volit musel již i Paggio, když nakvap opustil schůzi branného výboru, aby jednal ve výboru pro evropské záležitosti o bezpečnostních skenerech na letištích. „Vše se dá stihnout, když se takzvaně jde po tématech,“ prohlásil. Proto se stal členem branného výboru a podvýboru pro armádní akvizice i členem delegace do NATO. Přibral si k tomu navíc evropskou problematiku, kterou studoval.

Chtělo by to koordinaci

Dá se jednání výborů nějak uspořádat? V pětitýdenním cyklu mezi plenárními schůzemi Sněmovny jsou na jejich jednání vyčleněny vždy dva týdny. Nováček Paggio je přesvědčen, že organizační výbor by mohl nějak zakročit. „Staří harcovníci mi ale opakují, že to nejde,“ postěžoval si Právu.

Vidím, který je ve Sněmovně už od roku 1996, patří právě ke skeptikům. „Dopředu to plánovat nejde. Každý bod má sice uveden orientačně i čas, kdy přijde na program. Ale jestli se půl hodina protáhne na tři hodiny, to nelze ovlivnit,“ ví „harcovník“ Vidím.

Jeho stranická kolegyně Zdeňka Horníková vnímá jako špatné, když kontrolní výbor má potíže s účastí, protože pět poslanců, kteří jsou zároveň v rozpočtovém výboru, dávají přednost jednání tam. Šéf rozpočtového výboru Pavel Suchánek (ODS) ale tvrdí, že se dohoda mezi těmito výbory zatím daří, i když připouští, že již se mu někteří členové výboru omlouvali kvůli jednání jiného orgánu.

Svérázně řeší proto mezery v docházce šéf hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD). „Svolávám schůze na tzv. poslanecký týden, kdy ostatní výbory nezasedají,“ řekl Právu.

A jak je to s původním záměrem uspořit sloučením výborů funkcionáře a tím i peníze?

Ubyly jen dva výbory, zato jiné nabobtnaly, což si vynutilo úpravy zasedacích místností a nákup nábytku za 660 tisíc korun.

Nejvíce to odnesl Bublanův výbor, kde museli prodlužovat stůl. Ti, co sedí na jeho konci, koukají na promítací plátno zezadu a mají potíže sledovat, co se děje vepředu.

„Je to až legrační, když vidím Zuzku Rujbrovou (KSČM), která je velice aktivní, jak natahuje uši, aby vůbec slyšela, co se vepředu děje,“ komentuje to Vidím.

„S odstupem času si už nemyslím, že zvyšování počtu členů výborů bylo nejlepší rozhodnutí. Byla snaha zmenšit počet výborů. Ale zmenšovače nenapadlo nic jiného, než sloučit dříve rozdělené výbory a přidat k němu lidi, což nebylo ideální řešení,“ připustil Vidím.

Ostřeji se na adresu změn vyjádřil soc. dem. místopředseda rozpočtového výboru Václav Votava. „Vytvoření velkých výborů byl nesmysl, který situaci jen zkomplikoval,“ řekl Právu.