Téměř polovina občanů (45 procent) pohlíží na stárnutí populace s určitými obavami. Přes 25 procent všech občanů dokonce hodnotí očekávaný nárůst počtu občanů starších 65 let jako velmi špatný. Stárnutí společnosti totiž podle nich představuje závažný ekonomický a sociální problém.

Vyplývá to z empirického výzkumu Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Studie současně varuje - díky způsobu, jakým o stárnutí populace mluví politici, a jak stárnutí interpretují, většina veřejnosti odhaduje, že staří občané tvoří alespoň polovinu populace. Pak se logicky mezi lidmi objevují názory, že senioři vlastně celou společnost vyjídají. Negativní vztah k seniorům může pramenit i ze stylu moderní společnosti, kde jakožto měřítko hodnoty člověka je brán výkon.

V ČR je v současné době přibližně 15 procent (1,5 miliónu) obyvatel starších 65 let. Do roku 2030 stoupne počet starých lidí na 24 procent (2,33 miliónu), v roce 2050 jich dokonce bude 33 procent, tedy asi 3,1 miliónu.

Hrozí mezigenerační boj

Podle výzkumníků se stárnutí společnosti a problémy z něj vyplývající mohou projevit v tzv. mezigeneračním boji o zdroje společnosti. Většina občanů bez rozdílu věku totiž současně očekává, že jim v jejich životě bude významně stále pomáhat stát.

Mladí lidé očekávají podporu bydlení, rodin, dětí. Rodí se málo dětí - zhruba devadesát tisíc ročně. Na zdravotní a sociální služby pro seniory, jejichž počet roste, se vydává ročně stále více prostředků, zatímco peníze na rodinu jsou stabilně nízké a postupně se snižují.

Starší a střední generace očekává od státu ulehčení tzv. sendvičového efektu, tedy že musí podporovat děti a současně staré rodiče. Starší generace očekává plnou podporu společnosti ve stáří, včetně slušné penze.

Pouze 7 procent občanů se domnívá, že by stát neměl nést nebo měl jen velmi malou odpovědnost za péči o staré lidi. Ovšem vyšší daně a poplatky na služby a penze seniorům většina z produktivních občanů nechce. S požadavkem snížit důchody ale souhlasí pouze 3 procenta dotázaných.

Opuštěnost ale nehrozí

Přesto nelze říci, že česká společnost má ke svým seniorům negativní vztah. To, že staří lidé mohou být pro své zkušenosti ještě prospěšní, si myslí 69 % občanů mezi 18. až 34. rokem a 86 procent z nich se též domnívá, že společnost by měla brát v úvahu potřeby starých lidí.

Že by mladší generace mohly těžit ze zkušeností starších si myslí především ženy, vysokoškoláci, obyvatelé vesnic a věřící.

Jako udržovatelé tradic jsou starší občané vnímáni především obyvateli středních a malých měst a věřícími. Poměrně značná část občanů bere staré lidi jako důležitou citovou oporu.

Senioři zaujímají pevné místo ve společnosti. Naprostá většina občanů má kontakty se seniory, takže tento svět jim není tak vzdálený a neznámý. Na 64 procent dotázaných ve věku 45 až 59 let navštěvuje své staré rodiče jedenkrát a vícekrát týdně. Pouze 17 procent několikrát do roka a jen 6 procent nikdy.

Jen za povinnost považuje tyto návštěvy 25 procent mužů a 10 procent žen, za zdroj radosti 37 procent mužů a 49 procent žen. Co vlastně pocitově zažívá, neví 7 procent mužů a 6 procent žen. Svým rodičům často pomáhá 42 procent mužů a žen.