"Zavedena bude tak, jak to po České republice žádá Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)," řekl jeden z účastníků zasedání. Souhlas TOP 09ODS se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob potvrdil i mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák.

John počátkem týdne novinářům řekl, že pokud změna nepřijde co nejdříve, hrozí, že bude Česko označeno za zemi podporující korupci. Návrh vládní protikorupční strategie nyní zamíří do meziresortního připomínkového řízení. Vláda by se jím měla zabývat v polovině prosince.

Dalším bodem, o němž ve středu vedení koalice jednalo, bylo nasazování odposlechů. John chtěl prosadit novelu trestního řádu, která by umožnila nasazovat odposlechy u zločinů s horní trestní sazbou osm let. Podle účastníka jednání se ODS, TOP 09 a VV dohodly na tom, že by to platilo pouze v případech osob veřejně činných. V současnosti je hranice o dva roky vyšší.

Podle Nováka se nabízí i další řešení - vedle vrácení hranice na osm let by se mohla také zvýšit trestní sazba za korupční trestné činy. "Definitivní podobě bude předcházet analýza problematiky," uvedl mluvčí úřadu.

Řešil se nový daňový řád

Politické špičky prý našly i cestu, jak vyřešit neshody v otázce, zda a jak změnit nový daňový řád, účinný od začátku roku 2011, který ruší oprávnění policie pro přístup k informacím z daňového řízení před zahájením trestního řízení. Podle Nováka se nyní koaliční partneři dohodli, že by přístup k informacím z daňového řízení ještě před zahájením trestního řízení mělo mít specializované policejní pracoviště.

Již dříve se o možné změně jednalo v rámci kabinetu, proti opětovnému zavedení přístupu k informacím z daňového řízení se ovšem podle Johna postavili ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a premiér Petr Nečas (ODS). Koalice se vedle toho nyní shodla i na zavedení institutu účinné lítosti, sdělil mluvčí.

Další z protikorupčních opatření, která před několika dny John představil, by mělo vést k tomu, aby za rozhodování v rámci samospráv byli odpovědní konkrétní lidé. Toho chce ministerstvo docílit zavedením jmenovitého hlasování v zastupitelstvech obcí a radách krajů.

Podle současných zákonů se totiž v zápisech ze zasedání zastupitelstev uvádějí výsledky hlasování v číselném poměru, tedy kolik lidí bylo pro, proti a kolik se zdrželo hlasování. Jmenovité hlasování se má týkat i jednání vlády. Ministerstvo také chce přísnější pravidla pro nakládání s majetkem obcí a krajů a možnost vymáhat osobní odpovědnost za špatné hospodaření.

John rovněž chce, aby byla policie aktivnější při zabavování výnosů z trestné činnosti. V současnosti se totiž podle něho daří zajišťovat zhruba jen tři procenta z celkových škod. V budoucnu by tak zabavování výnosů z trestné činnosti mělo být pro policisty stejnou prioritou, jakou je nyní úspěšnost při objasňování kriminálních činů. Zároveň má jít také o důležité kritérium při hodnocení práce policistů.