Tu v debatě zastoupila téměř absolutně ODS, kterou vedl stínový ministr zahraničí a zpravodaj k tomuto bodu rozpravy Jan Zahradil. Jindy jedovatý a nepříjemný, tentokrát ztlumil svou bojovnost a uplatnil spíše pragmatické dotazy. Ostatní řečníci za ODS ho víceméně následovali, jen poslanec Hynek Fajmon se neudržel a ve své jinak věcné řeči použil na adresu vlády třikrát výrazu lež.

Koaliční zástupci působili v tomto slovním souboji o poznání méně přesvědčivě. Předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek zvolil plamenný tón a dával důraz na obecnější hodnoty evropské integrace. Proti detailním šťouravým dotazům ODS, jak to bude s vahou České republiky v EU v případě přijetí zásad hlasování navržených v euroústavě, však výraznou obranu nenašel.

Šéf klubu US-DEU Karel Kühnl se pokusil převést debatu do roviny osobních výpadů a obvinil Zahradila, že všechny výhrady sděluje proto, že Česko v Unii prostě nechce. Tento argument nebyl namístě. I kdyby to nakrásně byla pravda, stínový ministr a ostatní řečníci za ODS včera nepůsobili ani populisticky, ani rozbíječsky vůči EU. Kladli ovšem otázky, na než by rádi slyšeli konkrétní odpovědi mnozí občané, kteří nemají jistotu, zda euroústava neoslabí postavení země v integrované Evropě v porovnání s úmluvami z Nice.

Toto si patrně uvědomil premiér Vladimír Špidla a na závěr první části diskuse s takovým srovnáním vystoupil. Tím zdůraznil potřebný neideologický charakter celé rozpravy o tématu, které přesahuje koaliční i opoziční zájmy. Před důležitým a obtížným jednáním o euroústavě v Bruselu, které začíná dnes, tak dolní komora našeho parlamentu dokázala bez zbytečných šarvátek probrat otázky skutečně národního zájmu. Samozřejmě v úterý, kdy bude debata pokračovat na základě výsledků bruselského summitu, lze očekávat víc emocí. Kdyby je však poslanci dokázali - při vší rozmanitosti postojů - udržet v rámci včerejšího tónu, bylo by to dobré vysvědčení pro politickou reprezentaci.

Jedna poznámka se ale nedá vypustit. Obsah většiny včerejších vystoupení byl zajímavý, forma ovšem trpěla spoustou neduhů, z nichž hlavním byla nezáživnost a rozvleklost. I když nešlo o mítink na náměstí, přesto by se občan, který by například chtěl sledovat záznam této debaty v televizi, musel hodně přemáhat, aby udržel pozornost a dostal se tak k faktům a názorům o dalším vývoji země v rámci Evropy.

PRÁVO 12. prosince