Velvyslanec totiž naplno řekl: nekoupíte-li americké stíhačky, poznamená to politické vztahy mezi Českou republikou a Spojenými státy. Řeč jasná a jadrná. Představuju si, že podobně v předminulém století oslovovali bílí cestovatelé v Africe náčelníky Mašukulumbů: nebudete-li kupovat korálky a zrcátka od nás, ovlivní to naše vztahy. Špatně, velice špatně se dnes něco takového poslouchá. Jak rádi bychom zapomněli na móresy Velkého bratra, kterého jsme se před čtrnácti lety zbavili. Jenže instituce velkobratrství je zřejmě nesmrtelná. Pravda, rozdíl zde je: první se nebavil, jen nařizoval. Ten druhý nenařizuje, vyhrožuje však zřetelně. Znamená to, že po nákupu gripenů už Vladimír Špidla nebude přítelem a našinec bude cizinec?

Je těžké docenit, co Spojené státy za posledních šedesát let pro Evropu vykonaly. Bez jejich potenciálu ekonomického a lidského by protihitlerovská koalice druhou světovou válku sotva vyhrála. Bez Marshallova plánu by se Evropou léta převalovaly vlny krizí, nestability, revolucí a všeobecného nedostatku. Bez rozhodného a vytrvalého postoje Spojených států by sovětský imperialismus nikdy neprohrál studenou válku. A přesto se dnes Američané mohou oprávněně ptát: proč nás v Evropě mají tak málo rádi? Způsob lobbování velvyslance Stapletona je jedna z odpovědí. Necitlivost, velmocenská arogance. Jak to říkal někdejší prezident Theodor Roosevelt? Mluv tiše a za zády drž velký klacek!

V "Podzemním městě" Karla Poláčka je postava žebráka Chlebouna Majorka. Léta se sytí zkysanými polévkami a tvrdým chlebem, střádá si desetníčky a sní o tom, že jednou si v cukrárně na náměstí koupí rakvičku. Dojde mu však, že sní marně: učiní-li tak, sousedé by mu už nikdy nic nedali. Prostě by to poznamenalo "ekonomické a politické vztahy" mezi nimi a jím. A tak dále žebrá a marně sní.

Doufám, že Špidlova vláda najde odvahu do "cukrárny" vstoupit a vybrat si stíhačky, jaké ona chce. Předpokládám, že to budou gripeny. Kdyby se totiž ministři po vystoupení amerického velvyslance rozhodli jinak, vypadali by jako parta Budulínků, upřednostňující potlapkání od Velkého bratra před ctí a nezávislostí.

PRÁVO 12. prosince