„Nejsem pro, aby se takovou skrytou plíživou cestou zavádělo školné,“ zdůraznil Nečas v ČRo. Návrh chce proto projednat na koaliční úrovni. Upozornil, že v současné chvíli neexistuje systém sociálních půjček a stipendií.

„Neexistují tady finanční nástroje, které by to (zápisné) umožnily řešit i těm, kteří nejsou příjmově tomu adekvátní.“

Koalice zatím plánovala zavést školné od roku 2013 pod podmínkou, že od stejného okamžiku začne platit zákon o finanční pomoci studentům. Navíc by se školné v maximální roční výši 20 tisíc korun na rozdíl od zápisného mělo platit až po dosažení průměrného platu v zemi.

Zápisné by, jak tento týden Dobeš vysvětlil, mělo fungovat jen následující dva roky. Pak by jej mělo vystřídat školné. Ministerstvo tak chce částečně zakrýt díru v rozpočtu vysokých škol, jež v příštím roce kvůli škrtům přijdou o deset procent státních dotací.

Podle školství by se placení netýkalo již studujících lidí, zápisné by od příštího září platili až nově nastupující. Těch by se však placení týkalo i v dalším roce studia, stejně jako mladších ročníků.

„Zatím ale neví vůbec jasné, budou-li třeba studenti, nastupující v následujících dvou letech, dál platit zápisné, anebo přejdou od roku 2013 na školné,“ upozornil ale Právo středoškolský učitel Bohumil Freisleben.

Mluvčí školství Václav Koukolíček k tomu včera řekl: „To je opravdu velmi zajímavá otázka. Já si myslím, že by v roce 2013 zápisné asi platit přestali a školné by asi také neplatili, aby se nezměnily podmínky studia, za kterých nastoupili do prvních ročníků. V pátek skončilo vnitřní připomínkové řízení k této novele, tak se tyto věci jistě už vyřešily.“

Platili by studenti 12 tisíc ročně?

Jiří Zlatuška, místopředseda Rady vysokých škol, jež proti návrhu stejně jako Univerzita Karlova ostře vystoupila, upozornil na další nejasnost, kterou návrh obsahuje: „Návrh počítá s placením poplatku za zápis do akademického roku. V kreditovém systému studia je ovšem jednotkou, do které dochází k zápisu, semestr.“

Již zákon z roku 1998 stanovil podle Zlatušky možnost členit studium do jiných celků, než je akademický rok, který běžně sestává ze dvou semestrů. To by znamenalo, že by se studenti školy, kde je „jednotkou“ pouze semestr, museli například během jednoho roku zapsat dvakrát. V takovém případě by ale platili 12 tisíc korun ročně.

„Říkám, že v pátek skončilo připomínkové řízení, kde se jistě tyto věci vyjasnily,“ uzavřel Koukolíček.