Navrhovaná změna Ústavy má vedle zavedení klouzavého mandátu rozšířit kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu. Změna počítá s tím, že pokud se poslanec stane ministrem, jeho mandát přejde na náhradníka.

 

Se zavedením tzv. klouzavého mandátu zásadně nesouhlasím, a to z principiálních důvodůprezident Václav Klaus

 

"Se zavedením tzv. klouzavého mandátu zásadně nesouhlasím, a to z principiálních důvodů," uvedl v dopisu Klaus.

"Důsledné nejen funkční, ale i personální oddělení moci zákonodárné od moci výkonné je naopak typické pro prezidentský systém vlády – v parlamentním systému je nelogické a odporovalo by jeho podstatě," připomněla hlava státu a upozornila i na kolizi s jedním z článků Ústavy, podle nějž zákonodárci vykonávají svůj mandát osobně.

"Klouzavost mandátu nebezpečně odděluje mandát od jeho fyzického nositele. Může tak vést k oslabení zcela výsostné role zákonodárce jako fyzického nositele vůle lidu. To může celkově podlomit postavení legislativy v ústavním systém," míní Klaus, podle nějž jsou nyní navržené změny nedomyšlené.

"Změnu Ústavy považuji za velmi zásadní krok. Proto je třeba, aby vláda a celá politická reprezentace přistupovala k návrhu změn s mimořádnou odpovědností. Nyní navržené změny považují za dílčí, nedomyšlené a  vytržené z celkového ústavního kontextu," uzavřel Klaus .

Návrh na zavedení klouzavého mandátu předložil v září ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), podle kterého jde o standardní nástroj používaný ve třetině evropských zemí. Ministři, kteří jsou zároveň poslanci, by přišli o poslanecké výhody včetně imunity zákonodárce. Pospíšil chce, aby novela začala platit ještě v tomto funkčním období Sněmovny. [celá zpráva]