Před šesti lety byl v daném obvodu zvolen za senátora Jaromír Štětina (tehdy nezávislý za SZ), nyní svůj post obhajuje za Starosty a nezávislé, tedy v barvách TOP 09, ale obyvatelé Vinohrad nedostali šanci dát mu vysvědčení.

V následujících dvou letech je navíc nebude hájit senátor, kterému by sami dali mandát. Zastávat jejich zájmy nyní bude exministryně zdravotnictví Daniela Filipiová (ODS), která v obvodu, pod nějž nyní lidé z Vinohrad spadli, zvítězila v roce 2006. Podobných případů je ale v ČR několik.

Celá věc má ale prozaické vysvětlení. V roce 2008 novelou zákona z roku 1995 o volbách do parlamentu zákonodárci rozhodli o přesunu Vinohrad z obvodu číslo 22 pro Prahu 10 do přilehlého obvodu číslo 26 pro Prahu 2.

Zákon z roku 1995, kdy byly ustanoveny volby do Senátu, totiž vyžaduje, aby bylo vždy „zachováno povolené rozpětí počtu obyvatel v senátním obvodu od průměrného počtu obyvatel na jeden senátní obvod v rámci republiky“, vysvětlil Novinkám mluvčí Českého statistického úřadu Ladislav Pištora.

Doplnil také, že podle zákona k převodu obcí, případně jejich částí, mezi senátními obvody dochází pravidelně v roce, kdy se senátní volby konají.

Systém by se mohl spíše zpružnit, míní expert

Že tak přišli obyvatelé Vinohrad o možnost zvolit si svého zástupce a na dva roky jim bude de facto přidělen, nemusí být podle politologa Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu ještě v rozporu s Ústavou. „Kdyby to mělo mít nějaké delší trvání, tak by to zřejmě mohlo být napadeno u Ústavního soudu, ale jelikož změnu obvodů předpokládá samotný zákon o volbách do Senátu, tak je to v pořádku,“ sdělil Novinkám.

Poukázal však na to, že v poslední době se přetřásá spíše otázka, zda by pravomoc měnit obvody kvůli zachování určité demografické rovnováhy neměla získat jiná instituce, aby se tak systém zpružnil.

„Například ve Velké Británii to má na starosti stálá komise, která má právo obvody pozměňovat. Takže není třeba, aby změna obvodu musela pokaždé procházet oběma komorami parlamentu,“ poznamenal Mrklas.