Hlavní obsah

Papírové stěhování lidí před volbami poslance štve, ale nic s tím nenadělají

Právo, ada, nig

Účelové papírové stěhování občanů před volbami, které režírují například podnikatelé či místní politici, je poslancům nepříjemné, ale nic s tím nezmohou.

Článek

Právo se zeptalo zástupců všech parlamentních stran. „Bohužel s tím nelze dělat vůbec nic,“ řekl v pátek ministr vnitra a předseda véček Radek John.

Připustil, že změn trvalého bydliště před volbami přibývá, a proto věc konzultoval s legislativními odborníky, kteří mu sdělili toto stanovisko opřené o soudní rozhodnutí na krajské úrovni. „Je to neetické, je to špatně, nicméně svoboda pohybu je nadřazena jakýmkoli úpravám,“ dodal John.

Stejného názoru je i soc. dem. exministr vnitra František Bublan. Připomněl, že se těmito otázkami zabýval již i Ústavní soud. „Nelze nikomu bránit, je to otázka svobody pohybu,“ podotkl nynější šéf výboru pro obranu a bezpečnost.

„Byla by možnost, i když i ta je velice problematická. Že by se zhruba měsíc před volbami udělal stop stav a lidé, kteří by se v tomto období přestěhovali, by museli volit ve své bývalé obci. Jenže by se zabránilo lidem ovlivnit dění v jejich novém bydlišti,“ podotkl Bublan.

Pobyt na zkoušku?

Podle něho není ani kde brát zkušenosti ze zahraničí. „Ani si nedovedu představit, že by třeba v Rakousku něco takového někdo provedl, to aby se pak odstěhoval. Tam to veřejné mínění neumožní,“ dodal.

To předseda klubu TOP 09 a starosta Suché Lozi Petr Gazdík nechtěl věřit, že se něco takového děje: „Být zastupitelem a starostou v malé obci znamená mnoho problémů, obrovské pracovní nasazení za takřka žádné peníze. Navíc stále míň peněz, se kterými může disponovat,“ reagoval Gazdík. Uznal však, že někde může jít o vyřizování si osobních sporů.

„Řešením by mohl být návrat k starému rakouskému modelu, kdy trvalý pobyt neměl jen evidenční charakter, ale každý občan ho získal až po nějaké době, až získal v dané obci nějaké zázemí,“ dodal Gazdík.

Podle místopředsedy klubu ODS a ústavně právního výboru Marka Bendy jde „s největší pravděpodobností o jisté zneužívání“ volnosti, jakou dávají občanům zákony. „Pokud majitel nemovitosti souhlasí s nastěhováním, pak představa, že by tomu obec mohla bránit a trvalý pobyt neudělit, je nesmyslná. Pokud se z toho nestane masový a problémový fenomén, pak si nemyslím, že by se kvůli tomu měly vymýšlet změny zákona,“ řekl Právu.

Místopředsedkyně výboru pro veřejnou správu Milada Halíková (KSČM) se naopak domnívá, že novela je možná. „S probíhající elektronizací veřejné správy se hodně diskutuje i o evidenci občanů a zvažuje se, že by údaj o trvalém pobytu již nebyl v občanském průkazu. Takže nevylučuji, že se něco udělá i s volebním zákonem, v kterém trvalý pobyt hraje důležitou součást,“ řekla Halíková.

Reklama

Výběr článků

Načítám