V senátních volbách se vždy hlasuje jen o třetině horní komory, i to však může výrazně zamíchat kartami. ODS nyní drží 36 křesel, spolu s vládní TOP 09 tak má většinu 44 hlasů. Senát má celkem 81 členů, takže k prosté většině je třeba nejméně 41 mandátů.

Jenže občanští demokraté obhajují hned 18 senátorských křesel. I jejich předseda, premiér Petr Nečas, by přitom za úspěch ve volbách považoval „jen“ osm až devět mandátů.

Sobotka: Věřím, že nám zůstane právo na šéfa

V případě vyplnění Nečasova přání devíti křesel by tedy ODS měla 27 mandátů. Přemysl Sobotka je přitom přesvědčen, že by se jeho strana dohodla se stranami vládní koalice. „Vždycky je to o politické dohodě. Doufám, že i tentokrát to bude v tomto režimu. Takže věřím, že zůstaneme nejsilnějším klubem v Senátu, a tím pádem s určitým zvykovým právem budeme mít šanci na předsedu,“ řekl včera Sobotka Právu.

Jenže ani soc. dem. nejsou bez šance. Sami si i v internetovém klipu v americkém stylu Dvanáct statečných vytkli svůj cíl – získat v horní komoře většinu. Právě 12 hlasů ČSSD k 29 dosavadním senátorům schází.

ČTĚTE TAKÉ: Upoutávka na fiktivní film burcuje voliče ČSSD

I kdyby nicméně soc. dem. nebyla tak úspěšná, může se spojit se senátory menších stran a nezávislých. Několik senátorů by mohla získat KDU-ČSL a také komunisté, což by znamenalo zvýšení pravděpodobnosti prosadit soc. dem. předsedu Senátu.

Soc. dem. chce vyrovnat síly

Ambicemi se před časem netajila první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD), která by sama mohla na funkci předsedkyně kandidovat. Dalšími adepty by mohli být současný místopředseda Senátu, bývalý odborový předák Milan Štěch nebo někdejší premiér a eurokomisař Vladimír Špidla, pokud se mu na Českokrumlovsku podaří do Senátu dostat. „Senát je v podstatě jediným místem, kde lze narušit pravicovou hegemonii ústavních institucí. Myslím, že narušena být musí, abychom vyrovnali síly,“ zdůvodnila Gajdůšková.

Většina v Senátu ale ještě zdaleka neznamená možnost blokovat zákony. Sněmovna, v níž má vládní koalice pohodlnou většinu 118 hlasů, může Senátem zamítnutý zákon přehlasovat většinou všech poslanců, tedy musí mít nejméně 101 hlasů. Blokovat ale může ústavní zákony, tam obě komory musí mít stejný názor, nemohou se přehlasovat.

Letošní volby do Senátu jsou zajímavé i kvůli prezidentské volbě v roce 2013. Pokud parlament neschválí přímou volbu, bude o nástupci Václava Klause rozhodovat současná Sněmovna a Senát, v němž se po letošních volbách změní do data prezidentské volby už jen jedna třetina (v roce 2012).

Pokud by svého kandidáta chtěla prosadit soc. dem., musí výrazně zabodovat tento týden i znovu za dva roky, přičemž by musela spoléhat na třetí kolo prezidentské volby, v němž se sčítají hlasy ze Sněmovny a Senátu.