Hlavní obsah

"Tři prsty smrti" by mohla armáda ztratit

Právo, Oldřich Danda

Před dvaceti lety mělo Československo jednu z nejhustších sítí protivzdušné obrany. Teď se nad touto výzbrojí smráká. Celková obměna by vyšla na miliardy a ty ve státní kase nejsou. Praha i další větší města byla obehnána prstencem sovětských raket a radarů. Pro ochranu menších sídel měla armáda k dispozici ještě desítky mobilních raketometů KUB. Z velkého raketového vojska zbylo armádě už jen několik těchto raketových kompletů.

Foto: Archiv, Právo

Mobilní raketomet KUB

Článek

Vojáci jim říkají „tři prsty smrti“. Základnu mají ve Strakonicích a vojáci s nimi občas jezdí střílet do Polska.

Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek tento týden řekl poslancům výboru pro obranu a bezpečnost, že životnost raket KUB během několika let skončí, a proto by se vláda měla v předstihu a co nejrychleji rozhodnout, jak zajistit ochranu vzdušného prostoru.

Náměstek ministra obrany Jan Fulík uvedl, že chystají novou strategii kvůli miliardovým propadům příjmů ze státního rozpočtu. Je tedy možné, že obrana raketové vojsko zruší a protivzdušnou ochranu nechá čistě vojenskému letectvu. Investice totiž jsou prakticky zastaveny.

„Tato varianta je pro mne z vojensko-odborného hlediska neakceptovatelná,“ řekl Právu náčelník Picek. Dodal, že při formulování nové strategie vojáci navrhnou „pořídit nové rakety pro dosavadní komplety, zatímco nákup nového systému vzhledem k ekonomické náročnosti celého projektu odložit na pozdější dobu“.

Rozhodnout se musí už příští rok

Podle místopředsedy branného výboru Jana Vidíma (ODS) je za pět minut dvanáct a vláda musí rozhodnout nejpozději během příštího roku. Do roku 2015 nejenže skončí životnost raket, ale doběhne i desetiletý pronájem stíhacích letounů Gripen.

Vidím by se přikláněl k zrušení nadzvukového letectva a k nákupu moderních raket a odpalovačů. Jedna raketa ale vyjde na milióny a komplety na miliardy.

Podle Vidíma by bylo lepší inspirovat se pobaltskými státy, kteří mají raketové vojsko a stíhačky si pronajímají od partnerů z NATO. Na hlídání Pobaltí se ostatně podílejí i Češi. „Koupit rakety by byl také drahý špás, ale pořídili bychom si něco, co nám nikdo nemůže zvnějšku poskytnout,“ dodal Vidím.

Podle člena branného výboru Antonína Sedi (ČSSD) by bylo rozumnější ponechat si naopak pouze letouny. „Preferuji letadla, protože když vypálíte raketu, tak už ji nikdy nevrátíte, ale stíhačky mohu vyslat a do poslední chvíle reagovat,“ řekl Právu Seďa.

Dodal, že této variantě nahrává i fakt, že armáda nemá dostatečnou síť moderních radarů.

Ponechání nadzvukového letectva, a to v podobě gripenů, preferuje i vedení armády. Rozhodnout, co se stíhačkami po roce 2015, například, zda koupit gripeny, či jiné stroje, by se mělo nejspíš už v příštím roce.

Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého je použití raketového vojska v zemi, jako je Česko, diskutabilní. „Nepamatuji se na žádný případ od zavedení raketového vojska v dobách socialismu, kdy by byla použita raketa proti nějakému narušiteli,“ řekl Právu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám