O celou polovinu v prvních třech dnech zkrácené - tedy až v pase sťaté - nemocenské anebo vyšších cen za některé služby si přece našinec ani nevšimne. Vždyť "pouze" dvě třetiny lidí mají u nás nižší než průměrnou mzdu. A šéfové odborů neuměli z tak velké spokojenosti tak velkého množství občanů vykouzlit protitlak za reformu s lidštější tváří.

Sociální demokracie, její koaliční partneři i pravicová opozice se ale na lidské tváři první fáze reformy dojemně shodují. Ovšem pouze tak, že ČSSD se ze své sametovosti upřímně raduje, zatímco ODS a mnozí unionisté, ba i lidovci plyšovou reformu kritizují jako nedostatečnou. Vládní pravý střed - byť často s těžkým srdcem - bere však častěji v ochranu tento "první krok správným směrem" či "nezbytný kompromis". A radostně přitom mrká na své pravicové voliče i budoucí možné - nyní opoziční - spojence: "Přijde den..."

Je zřejmé, že Špidlovo Česko není asociálním Dzurindovým Slovenskem na přímé cestě k daňovému ráji pro bohaté (a k peklu pro chudé). A že růžový projekt na snížení deficitu zdaleka není sociálně demoliční koulí ODS, cynicky nazvanou "modrá šance". Toho všeho si dobře povšimli i komunisté. Navzdory svým protireformním řečem nikomu nevymluví, že vědomě fakticky také vlastním absentérstvím umožnili, aby stojedničková koalice mohla s přehledem protlačit rozpočet jen devadesáti osmi hlasy. Bylo jich přesně tolik, kolik bylo třeba...

Budou si stejně rozumně - dle hesla "volme mezi dvěma (různě velkými) zly" - počínat i voliči ve vztahu k sociálním demokratům? Evropské, komunální a senátní volby v příštím roce už dají jasnou odpověď na tuto otázku. Odpověď mnohem jasnější, než jakou poskytují dosavadní průzkumy preferencí stran anebo žebříčky popularity našich politiků.

Fakt, že i umírněná reforma v praxi většinu lidí radostně neroztančí, si uvědomuje sám premiér. Naposledy v ohnivém Kotli v TV Nova uspěl dát Vladimír Špidla najevo, že nechce být hvězdičkou hitparád. Že naopak hodlá být rázným politikem, jenž se nelekne nepopulárních, leč nutných kroků. A také že zůstává idealistou, který v závěru volebního období přece jen čeká odměnu za státnický čin. Změní se odhodlaný politický sebevrah v mocenskou stálici? I když ještě předtím vypukne v zemi "druhý díl" reformy? A kdovíco?

Ministr financí Bohuslav Sobotka pro Právo shrnul příští reformní orgie v nenápadná sousloví, oslazená navíc chystaným - a vždy velmi populárním - "bojem s šedou ekonomikou". Čeká nás další "daňový balíček" (čili zdražování) a "stabilizace systému zdravotní péče" (čili další destabilizace peněženek). A ovšem "diskuse o konceptu penzijní reformy", kterýžto koncept už premiér ve čtvrtek nastínil na pražském Žofíně.

"Každá reforma, kterou bychom dělali, počítá s větší zásluhovostí," řekl tam k penzím Vladimír Špidla. Jenže kdo dnes věří v trhem měřenou zásluhovost, věří také v reálnou rovnost šancí na trhu práce a v to, že tržní mechanismus dělí koláč vskutku spravedlivě. Kdo předkládá penzijní reformu, která dvěma třetinám lidí důchody sníží a polepší lidem s vysokými platy, ten navrhuje - a vyhlašuje za cíl své politiky - prohloubení nerovností.

Bohuslav Sobotka tomuto listu řekl, že není - v případě daní a zřejmě i v řadě jiných kauz - stoupencem "radikálních pohybů". Vyslovil obavy, aby se v krátkém časovém úseku příliš nenahromadila sociální tíživost změn. "Každý takový posun musíme zvažovat z pohledu sociálních dopadů," zdůraznil. Jistě rozumná úvaha. Vyvolává však otázku, zda rozdíl mezi "levou" a "pravou" verzí reformy nespočívá jen v jejím dávkování a v rozložení na časové ose. Samotný směr posunu, který se opírá o čím dál častěji ve světě zpochybňované "jediné myšlení" klíčových ekonomů, nezpochybňuje u nás nikdo.

Natož unionistický poslanec Tomáš Vrbík, který při hlasování o "příliš schodkovém" rozpočtu (115 miliard) opustil sněmovní sál. Před dnešním sjezdem Unie svobody v Hradci Králové si i on liboval, že je jeho strana ve vládě a může tak pokračovaní reformy veřejných financí ovlivňovat. Průzračně to řekl šéf klubu US-DEU Karel Kühnl: "Prakticky všechny dohodnuté kroky jsou posunem původní koaliční smlouvy naším směrem."

PRÁVO 6. prosince