Ve čtvrtek se budou odpolední teploty pohybovat mezi 21 a 25 stupni Celsia, den by měl být slunečný, obloha skoro jasná, sdělila Novinkám Dagmar Honsová z Meteopressu.

„Zároveň ale bude také posledním zářijovým slunečným dnem. Už během pátku bude přes Česko přecházet studená fronta od západu, která přinese na víkend a do konce září velkou oblačnost, srážky a výrazné ochlazení,“ upozornila Honsová.

Páteční ráno a dopoledne by mělo být ještě polojasno s ojedinělými mlhami. Teploty po ránu se budou pohybovat v intervalu od sedmi ke třem stupňům, odpoledne vystoupají k intervalu 20 až 24 stupňů Celsia. Od západu ale začne přibývat oblačnosti, která přinese občasné deště.

V sobotu se už ale obloha zatáhne a občasné přeháňky mohou přecházet v deště. Ranní teploty vystoupají k devíti až 13 stupni Celsia, denní ale poklesnou k 17 až 21 stupňům Celsia.

Obdobné počasí bude panovat i po celou neděli, pouze denní maxima opět poklesnou, pohybovat se budou jen mezi 13 až 17 stupni Celsia. Výrazné změny se pak neočekávají ani od dalších dvou dní, teploty ale půjdou ještě níže, ranní se budou pohybovat v rozmezí tří až sedmi stupňů Celsia, odpolední 11 až 15 stupňů. Na vrcholcích hor se už mohou vyskytnout srážky smíšené nebo sněhové.

Od středy do konce pracovního týdne bude převažovat oblačno, přechodně polojasno s ojedinělými přeháňkami. Ranní teploty zůstanou zhruba na stejné úrovni, průměrné denní teploty se budou pohybovat mezi 12 až 16 stupni Celsia.

Nejteplejší 23. září bylo před 23 lety

Honsová připustila, že zatím nelze jasně určit, zda by mohla Česko opět překvapit například loňská sněhová kalamita uprostřed října. Podle ní se ale jednalo o poměrně výjimečnou situaci, loni 15. října leželo v horských oblastech nejvíce sněhu za posledních 30 let, například v Jeseníkách a Beskydech až 100 centimetrů. Sněžení ovšem v září ani říjnu podle ní vyloučit nelze.

První podzimní den byl v historii měření na pražském Klementinu (od roku 1752) nejteplejší v roce 1987, kdy se odpolední maxima zastavila až na 28,1 stupně Celsia. Poměrně vysoké teploty panovaly také při loňském 23. září, vyšplhaly se až k 27 stupňům. Nejnižší teplota v posledních deseti letech byla pro tento den v roce 2004, kdy bylo naměřeno jen deset stupňů Celsia.

Nejvyšší teplota vzduchu 23. září v Praze (v °C)
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Nejvyšší teplota 14
14 23 10 23 23  22 17 27

Index ospalosti roste

Jak se může podepsat nástup podzimu na lidské psychice? „Každý den měříme tzv. index ospalosti, a ten na podzim narůstá, což je spojeno spíše s nárůstem oblačnosti,“ vysvětlila Honsová.

Říjen ale i přes to, že se začínají rychle zkracovat dny, patří k měsícům, který přináší nejvíce slunečných dnů v roce. Jestliže se projeví babí léto, lidé zkrácení dne snášejí dobře. V listopadu, kdy v nížinách bývá zataženo nízkou inverzní oblačností a mlhavo bez slunce, lidé ztrácejí energii, zvyšuje se tudíž index ospalosti.

Člověk by si zvykl i na Marsu 

Roční doby se pravidelně střídají proto, že je zemská rotační osa k rovině oběžné dráhy nakloněna v úhlu 23,5 stupně. Severní polokoule Modré planety se proto na dráze okolo Slunce opakovaně přiklání a odklání od své životodárné hvězdy.

Jestliže je ke Slunci právě přikloněná severní polokoule, je na ní, a tedy i v Česku, léto, v opačném případě je zima.

Země není jedinou planetou sluneční soustavy, na které se střídají roční doby. Velmi podobně je tomu i na Marsu, který je ze všech známých nebeských těles Zemi nejpodobnější.

Roční doby se na něm střídají proto, že má rotační osu skloněnou skoro stejně jako Země. Jsou ale delší než pozemské, protože i rok na Marsu je delší - má 687 dní. Také dny jsou na Marsu delší než na Zemi, ale jen o 40 minut. Kdyby se lidem někdy v budoucnu podařilo Mars osídlit, asi by si tam snadno zvykli.