Návrh podal na podnět soudce Nováka kárný senát Nejvyššího soudu, který projednává Novákovo kárné provinění, kterého se měl dopustit právě tím, že se od svých příbuzných nechal zmocnit k nahlížení do spisů. Jeho nadřízení na něj za to podali kárnou žalobu a Vrchní soud v Olomouci ho potrestal důtkou. Novák se ale odvolal k Nejvyššímu soudu, který řízení přerušil a předložil ÚS svůj návrh na zrušení části zákona.

„Tímto chováním soudce nemůže dojít k narušení důstojnosti soudcovské funkce a k
ohrožení nebo narušení důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.
Nevykonává-li totiž soudce státní moc a vystupuje-li jako občan v soudním nebo správním řízení, není rozhodující, zda má postavení účastníka řízení či zmocněnce na základě plné moci,“ stojí v Novákově stanovisku.

Nelze narušit důstojnost soudcovské funkce

Podle plenárního verdiktu ÚS je ale Novákův argument mylný. „Funkce soudce je veřejnou funkcí, a pokud by soudce mohl zastupovat byť osoby blízké v soudním řízení, nelze vyloučit, že k narušení důstojnosti soudcovské funkce a k ohrožení nebo narušení důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů by mohlo dojít,“ uvedla soudkyně zpravodajka Vlasta Formánková.

„ÚS je přesvědčen, že napadené ustanovení sleduje legitimní cíl, jímž je povinnost soudce ve svém osobním životě svým chováním dbát o to, aby nenarušovalo důstojnost soudcovské funkce a neohrožovalo důvěru v rozhodování soudů. Právě proto se stát zavázal soudce důstojně hmotně zabezpečit, aby vyvážil tak rozsáhlá omezení v soukromém a profesním životě soudců,“ dodala Formánková.

Podle dikce zákona soudce nesmí zastupovat účastníky soudního řízení jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení. Výjimkou jsou jen situace, kdy je sám soudce účastníkem řízení nebo je zákonným zástupcem.