Premiér žije v nájemním bytě, šéf horní komory má 3+1 v panelovém domě v Jinonicích, kde má Senát pronajatu ubytovnu, a předsedkyně Sněmovny bydlí v poslaneckém domě v malostranské Nerudově ulici, kde bydlela již v minulém období.

Náklady na údržbu nemovitostí v majetku státních institucí přitom stále rostou. Vládní rezidence Kramářova vila se využívá pro reprezentační a společenské účely. Jak sdělil Právu mluvčí vlády Martin Kupka, jen vládu stál loni provoz a údržba všech jejich objektů 58,5 miliónu korun. Kramářova vila ukousla z této sumy 3,9 miliónu.

Sídlo senátního předsedy, bývalá tzv. Štrougalova vila v Dejvicích, je zakonzervované a docházejí tam jen údržbáři či zahradník. S jejím prodejem Senát nepočítá. Spolyká ročně kolem sta tisíc korun, což podle mluvčího Petra Kostky představuje údržbu zahrady, drobné opravy, kontrolu rozvodů vody a elektřiny a kontrolu stavu budovy.

Vila pro šéfa Senátu

Vila pro šéfa Senátu

FOTO: Právo

O tom, jak Sněmovna naloží se svým sídlem pro šéfa na dejvické Ladronce, budou rozhodovat v nejbližších dnech poslanci. Buď dopadne jako ta Štrougalova, nebo se prodá, zrekonstruuje pro reprezentaci či pronajme.

Roční údržba objektu nyní vyjde na tři čtvrtě miliónu, po zakonzervování by se suma snížila na třetinu. Pokud by se rozhodlo o přestavbě, jejímž výsledkem by byly prostory pro ubytování zahraničních delegací či pro konání společenských akcí, pak by to stálo mnohem víc.

Noční můra: Ladronka

Vila, v níž bydlel předseda dolní komory Václav Klaus a která byla tehdy vykradena, stála Sněmovnu již milióny. To je jeden hlavních z argumentů, proč ji neprodávat. Kupní cena byla 27 miliónů, opravy stály dalších 30 miliónů. Zařízení a zabezpečení vyšlo na víc než 10 miliónů.

Němcová si je vědoma, že v době, kdy ceny nemovitosti jsou dole, není prodej výhodný. „Je třeba zvážit, zda je teď ta pravá doba na prodej,“ řekla Právu. Navíc hrozí, že příští předseda komory bude trvat na zajištění reprezentativního sídla a Sněmovna by musela pořizovat třeba vilu jinou.

Vila pro předsedkyni Sněmovny

Vila pro předsedkyni Sněmovny

FOTO: Právo

Sněmovna řeší také dilema, zda prodat svá rekreační zařízení v Harrachově či v Haškově Lipnici nad Sázavou nebo zda postačí jen pokrýt provozní náklady zdvojnásobením cen pobytu pro poslance. V Lipnici zatím stojí den pro jednoho hosta i s plnou penzí 241 korun a v Harrachově 252 korun.

Krize tak doléhá i na úřady, které v minulosti nikdy škudlit nemusely, protože měly své peníze ze státního rozpočtu jisté. Vláda již prodala svou rekreační chatu Slunečná, prodala i tzv. Štrougalovu vilu v Karlových Varech. Chce se do budoucna podle Kupky zbavit i jiné vily, která shodou okolností je také na pražské Ladronce.

Úřad vlády byl zatím v prodejích úspěšný. Slunečnou, kde bylo 43 lůžek a která šla ve vládních kruzích při dovolených „na dračku“, ocenil na 14 miliónů, za které ji nikdo nechtěl. Nakonec si ji za 13 miliónů koupil pro rodinnou rekreaci šéf ČEZ Martin Roman.

V Karlových Varech stát prodával dvě vily v Sadové ulici, kde v okolí skoupili domy převážně Rusové. V místních realitních novinách loni probleskla informace o ceně kolem 80 miliónů korun. „Cena, kterou vláda za objekty požadovala, byla úměrná, i když někteří realitní makléři si mysleli, že by za ně mohli utržit mnohem víc. A pokud je za to prodala, pak to úředníci zvládli dobře. Dnes už by to neprodala,“ řekl Právu Ivan Žikeš z karlovarské Recom reality. Podle něho nebyly vily v příliš dobrém stavu a vyžadovaly celkovou rekonstrukci.

Vláda nedávno musela po restitučním sporu odevzdat dědicům zámek v Kolodějích. A před časem se premiér Nečas veřejně zamyslel, zda není nadbytečné úřadovat ve třech objektech: ve Strakově akademii (úřad vlády), Kramářově vile a v Hrzánském paláci na Hradčanech. Že by předzvěst dalších prodejů? Tyto památkové objekty v srdci Prahy však mají těžko vyčíslitelnou cenu.

Co se zámkem Štiřín?

Kvůli úsporám chce ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg prodat jednu z nejudržovanějších historických budov v majetku státních úřadů – štiřínský zámek blízko Prahy. „Bude-li vhodná příležitost a dobrá cena, tak musíme taky vzhledem k úsporným opatřením s tím počítat,“ prohlásil letos v létě.

Už loni, kdy byl ministrem v Topolánkově vládě, nechal vypracovat odhad, který sám o sobě stál 600 tisíc korun. Tehdejší tržní cena zámku byla odhadnuta na 650 miliónů korun. Realitní makléři se při jejím zveřejnění chytali za hlavu, neboť podle nich se odhad blíží dvěma miliardám korun.

Do majetku ministerstva zahraničí patří také málo známý areál ve Stěžerech, který by ministerstvo rádo prodalo, ale nemůže. „Jde o zrušené vysílací středisko pro krátkovlnné spojení, které sloužilo do roku 2009. K jeho případnému prodeji může ministerstvo přistoupit, až budou nemovitosti, které jsou v současnosti blokovány exekučním řízením, odblokovány,“ prozradil Právu ředitel tiskového odboru resortu Jiří Beneš. Podle něho nezbytné udržovací náklady zatěžují rozpočet ministerstva 1,75 miliónu korun ročně.