Pospíšil chce do Ústavy zavést klouzavý mandát poslanců

„Klouzavý mandát počítá s tím, že výkon funkce poslance přechází z ministra na náhradníka. Zvolili jsme konstrukci, že mandát ministrovi nezaniká, pouze veškerá práva a povinnosti přecházejí na poslance-náhradníka. Ministrovi zůstane jediné právo, a to vzdát se svého poslaneckého mandátu,“ prohlásil Pospíšil.

Podle návrhu by měl poslanec, který se stane členem vlády, ztratit post poslance a s tím spojenou imunitu. Ve Sněmovně by jej zastoupil náhradník, který jako první uvízl pod čarou volitelnosti. Pokud by se ale ministr svého vládního postu vzdal, vystřídal by ve Sněmovně opět svého náhradníka.

Klouzavý mandát se nebude vztahovat na ministry-senátory, v zákoně je však obsažena klauzule, že takový ministr se bude muset vzdát svých případných funkcí v horní komoře, bude tak moci být pouze řadovým senátorem.

Ministr chce, aby klouzavý mandát začal platit pro ministry ještě v tomto volebním období, jeho zpochybnění z hlediska retroaktivity se neobává. Takzvaná retroaktivita totiž neumožňuje, aby zákon platil zpětně, otázkou tedy zůstává, zda lze zákon aplikovat i na poslance, kteří získali mandát před schválením zákona. „Diskutovali jsme o tom s experty na ústavní právo, jsou na to různé názory, ale myslím, že jsme schopni to argumentačně obhájit,“ podotkl Pospíšil.

Podle ministra institut klouzavého mandátu je standardní součástí právního systému třetiny evropských zemí, jako je Slovensko, Rakousko, Portugalsko, Norsko, Švédsko či Bulharsko.

Co se týče rozšíření kompetencí NKÚ, novela ústavy počítá s tím, že by úřad měl nově mít pravomoc kontrolovat zákonnost hospodaření u obcí a krajů a kontrolovat hospodaření právnických osob veřejnoprávní povahy. Dosud totiž nemohl NKÚ dohlížet na kraje a obce, jelikož ty nejsou organizační složkou státu, ale jsou samosprávní. Proto je třeba pravomoci NKÚ uzákonit, vysvětlil ministr spravedlnosti.

„Dnes není zajištěna kontrola NKÚ k veřejným vysokým školám. Seznam subjektů, na který se pravomoc bude vztahovat, bude vymezen v zákoně o NKÚ,“ dodal Pospíšil s tím, že se o konkrétních institucích povede ještě debata na půdě Sněmovny.

V následujících dnech předloží Pospíšil vládě také návrh na přímou volbu prezidenta. Podle Pospíšila na přímé volbě prezidenta panuje shoda, čertík je však schovaný ve způsobu, jakou formu zvolit. „Přímá volba bude připravena v řádech dnů a bude na lídrech koalice, jak se dohodnou. Technicky lze zvládnout, aby se přímá volba realizovala v roce 2013,“ uvedl ministr.

Resort spravedlnosti pracuje se dvěma variantami – buď jednokolová volba, anebo se dvěma verzemi dvoukolové volby, kde by do dalšího kola buď postoupili dva nejúspěšnější kandidáti (jako je tomu při volbě senátorů), anebo by podle francouzského modelu postoupili všichni kandidáti, kteří získají určité procento hlasů. Vítěz by pak byl kandidát s nejvíce hlasy a nemusel by mít absolutní většinu.

Ministerstvo spravedlnosti dále připravuje ještě další dvě novely ústavy – zákon o celostátním referendu a vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě. „Opatření má vést k tomu, aby kabinet získal větší míru stability a byl odvolán v případě, že se rýsuje nová varianta vládní sestavy, která bude mít podporu v parlamentu,“ doplnil Pospíšil tím, že jde o reakci na pád vlády během českého předsednictví EU.

Přestože má vládní koalice občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných ve Sněmovně většinu 118 hlasů, bude se při prosazování ústavních změn muset opřít minimálně o dva opoziční hlasy.

Vyjmenované body změny Ústavy si zanesla koalice do smlouvy. Strany ODS, TOP 09 a VV se zavázaly i okleštit si imunitu. Předběžná dohoda nasvědčuje tomu, že by poslanci byli stíhatelní za jakýkoliv trestní čin nebo přestupek. Imunitu by pak mohli využít jen při projevech ve Sněmovně, díky čemuž by například mohli napadat své kolegy bez obav z žalob na ochranu osobnosti. I v tomto případě je otázkou pravidlo o retroaktivitě, takže není jisté, zda nebudou plnou imunitu poslanci užívat až do dalších voleb.