„Chtějí ho vyhodit kvůli porušování pracovní kázně,“ řekl Právu zdroj obeznámený se situací. Porušování pracovní kázně má spočívat v tom, že Svoboda se zdržuje v úřadu jen několik hodin denně.

Sám Svoboda tuší, že je na ministerstvu nežádoucím zaměstnancem, avšak zatím prý mu nikdo o vyhazovu neřekl. „Není tajemstvím, že hledají cestu, jak se mnou pracovní poměr ukončit,“ řekl v úterý Právu. Působí jako poradce prvního náměstka Jiřího Schneidera (ODS).

Bývalý šéf lidovců pro ukončení svého pracovního vztahu nevidí žádný důvod. „Myslím, že je to osobní záležitost,“ dodal bez podrobností. „Chápu, že jsme (lidovci) prohráli volby, chápu, že by mě mohli vyhodit, pokud by mě chytili třeba při korupci nebo něčem jiném, ale já jsem nic neprovedl,“ prohlásil Svoboda a dodal: „Podle mě je to zápas o určitou politickou kulturu.“

Vyhazov jen se souhlasem předsedkyně Sněmovny

Svoboda je přesvědčen, že může české diplomacii dobře sloužit. „Mám jazykové zkoušky a deset dnů čerstvou prověrku NBÚ na stupeň tajné,“ prohlásil. Svoboda pokukoval po diplomatické kariéře, chtěl být například zástupcem v OSN, ale s tou se může rozloučit.

Svobodovy diplomatické ambice před časem zchladil Schwarzenberg slovy: „Je málo míst a hodně mladých, vzdělaných kariérních diplomatů.“

Exministra může od případného vyhazovu zachránit zákon o platech ústavních činitelů. Ten totiž zaručuje končícím poslancům a senátorům, že se mohou vrátit do svého původního pracoviště. A pokud by s nimi chtěl zaměstnavatel ukončit proti jejich vůli pracovní poměr, musel by k tomu dát souhlas šéf parlamentní komory. Tato ochranná lhůta pro zákonodárce platí celý rok.

„Žádnou žádost z ministerstva zahraničních věcí jsem nedostala,“ řekl Právu Němcová. Připustila, že na stole jí ale leží žádost týkající se jiného ministerstva a jiného exposlance, o které informovaly HN. Předsedkyně Sněmovny však odmítá říci, koho se žádost o ukončení pracovního poměru týká. Podle nepotvrzených informací má jít o exposlance ČSSD Kostu Dimitrova, kterého se chtějí zbavit na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Co říká zákon o platech ústavních činitelů
Pracovní nebo obdobný poměr poslance může zaměstnavatel ukončit proti jeho vůli jen s předchozím souhlasem předsedy komory parlamentu; to platí i pro období 12 měsíců po zániku poslaneckého mandátu. Jinak je skončení pracovního nebo obdobného poměru neplatné

Jde o ojedinělý případ, kdy zaměstnavatel na základě platového zákona žádá šéfa parlamentní komory o souhlas s rozvázáním pracovního poměru. Dosud nikdy do parlamentu žádná taková žádost nedošla.

„Není to jednoduché, pořád mi to vrtá v hlavě, nějak se s tím budu muset poprat,“ řekla Právu Němcová. Dodala, že se chce poradit s mandátovým a imunitním výborem, byť si je vědoma toho, že jde o její pravomoc, kterou z ní nikdo nesejme. Němcová připouští, že by její rozhodnutí v tomto případě mohlo být bráno jako precedens pro případné další žádosti.

Po návratu i velvyslanci

Mnozí poslanci s touto zákonnou ochranou končících zákonodárců souhlasí, neboť politiku pokládají za veřejnou službu, a proto by podle nich bylo nespravedlivé, kdyby taková osoba byla postižena ztrátou pracovního místa.

Na ministerstvo zahraničí se vrátilo v minulosti hned několik končících poslanců či senátorů, někteří z nich pak vycestovali do zahraničí jako diplomaté. Třeba exposlanec US-DEU Karel Kühnl či bývalý senátor ODA Michael Žantovský.

Úřad musí držet místo třeba i současnému poslanci Petru Gandalovičovi (ODS) či europoslancům ODS Hynku Fajmonovi a Milanu Cabrnochovi. Ti všichni zůstávají i přes své politické funkce jeho zaměstnanci, byť čerpají neplacené volno.

Zpátky na ministerstvo zahraničí ze Sněmovny zamířil i někdejší rebel ODS Jan Schwippel. Do října, jak řekl Právu, čerpá neplacené volno, protože pro něj není práce.

A nejde přitom jen o Schwarzenbergův úřad. Na ministerstvo průmyslu a obchodu se např. vrátil exposlanec Miloš Melčák, který se zapsal přeběhlictvím od soc. dem. k Topolánkově vládě, jejíž vznik svým hlasováním umožnil.

Na ministerstvu pro místní rozvoj v červnu zakotvil také další z přeběhlíků, trestně stíhaný exposlanec Petr Wolf. „Byl jsem tam do července, pak jsem odešel na základě dohody,“ řekl Právu Wolf. Popřel, že by si odnesl z ministerstva nějaké odstupné nebo odchodné.

Odchodné inkasují poslanci a senátoři po svém odchodu z parlamentu. Za celé volební období činí pět měsíčních platů.

Svoboda tak dostal 294 720 korun hrubého, protože nezastával ve Sněmovně žádnou funkci. Stejnou sumu si odnesl i Wolf. Naproti tomu Melčák s Dimitrovem dostali odchodné ve výši 327 155 Kč hrubého. První byl šéfem podvýboru, druhý místopředsedou výboru.