Hlavní obsah

Vzdělávání lékařů je tragédie, pacienti to pocítí

Právo, Marek Přibil

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Absolventi medicíny bijí na poplach. Příprava k atestacím v Česku zkolabovala. A to v oborech jako oční, kožní, neurologie či ORL. Dopad prý pocítí i pacienti. Před touto hrozbou přitom na jaře varovaly odborné společnosti a Česká lékařská komora.

Foto: Jana Bendová, Právo

Ilustrační foto

Článek

Za všechno může rok stará vyhláška, jež předatestační přípravu upravuje. Letos v březnu ji ministerstvo slíbilo mladým lékařům změnit do sněmovních voleb. Jenže kde nic tu nic.

„Změna nenastala. A ani v červenci, ani v srpnu. I nový ministr zdravotnictví doc. Heger už přislíbil změnu legislativy. A opět se nic neděje,“ řekla Právu Karolína Holíková, lékařka ORL z Ústí nad Labem.

Mnohým lékařům, kteří stejně jako ona nastoupili do prvního zaměstnání loni, se totiž příprava na atestaci de facto zastavila. „Jsem už natolik zoufalá, že vážně uvažuji a podnikám kroky k tomu, abych mohla odejít na západ od našich hranic,“ zdůraznila Holíková.

Situace je tragická, říká šéf neurologů

Šéf odborné společnosti českých neurologů Otakar Keller Právu potvrdil: „Situace s vyhláškou je bohužel tragická. Obrací se na mne řada absolventů, kteří nevědí, co mají dělat.“ Jak on, tak i další zástupci odborných společností už delší dobu varují, že se prodlouží čekací doba na vyšetření, zaniknou neurologická oddělení, očaři budou léčit bez proškolení.

Mluvčí zdravotnictví Vlastimil Sršeň Právu sdělil: „Nová vyhláška je v připomínkovém řízení. Nic nebrání tomu, aby byla během 14 dní předložena do legislativní rady vlády. Za měsíc či měsíc a půl by měla být vydána.“ Podobně už ale mluvil v květnu.

Bouřící se doktoři už ministerstvu nevěří. Založili skupinu na facebooku. Čítá na 3400 členů. „Čas vypršel, musíme se spojit, vícedenní stávka,“ znějí jejich hesla. Na 5. listopadu plánují sjezd do Prahy, kde se chtějí dohodnout na společném postupu.

Léčit budou kořenářky, varují mladí doktoři

Sporná vyhláška platí od loňského léta. Lékaři se zájmem o neurologii, oftalmologii, kožní či ORL se musí v rámci pětileté atestační přípravy školit první dva roky na interně či chirurgii. Až poté se vrátí na původní oddělení k vybrané specializaci.

„Například budoucí oční lékař, jenž přijde po dvou letech k pacientům, tak umí vést porod, ale nic z očního, a to má už léčit téměř samostatně,“ kritizovali už na jaře nařízení matadoři české medicíny.

Poté, co exministryně Dana Jurásková (za ODS) přiznala v březnu chybu a slíbila okamžitou změnu legislativy, si primáři své lékaře stáhli z interny a chirurgie zpět na mateřská oddělení.

„Ale co teď? Podle informací, co mám, se vyhláška nezmění ani do konce kalendářního roku. Kam tedy máme, nebo nemáme jít v rámci své přípravy a na jak dlouhou dobu? To nám nikdo neřekne! Co má toto za smysl? Proč ministerstvo slibuje něco, co vůbec neřeší? Rok, co se kvůli vyhlášce nemohu připravovat na atestaci, mi teď nikdo neuzná. Navíc přicházím o peníze, neboť nemám možnost dalšího postupu,“ podotkla kožní lékařka Andrea Novotná.

Absolventi bez nároku na školení

Problém se nyní citelně dotýká i nově nastupujících doktorů. „V září jsem nastoupila na místo kožního lékaře ve fakultní nemocnici, ovšem pod podmínkou, že nenastoupím do specializační přípravy k atestaci,“ řekla Právu jedna z letošních absolventek medicíny.

Musela by totiž podle nové vyhlášky právě na internu, nicméně placena by byla na kožním, na kterém by se ani neukázala. „To samozřejmě není absolutně v zájmu kožního oddělení platit někoho, kdo tam v podstatě není. Nyní čekám, zdali se vyhláška změní. Pokud ne, nevím, co budu dělat. Atestaci chci, ale nemám možnost ji nyní v oboru kožního lékařství získat,“ řekla.

Zvedají kotvy

Novotná vystudovala lékařskou fakultu s cílem pracovat jako dermatoveneroložka v Česku. Od listopadu nastupuje na internu v Německu. Mimo obor, který si zvolila. „Pan ministr je si dle svých slov vědom odchodu lékařů do zahraničí kvůli systému vzdělávání, tak snad bude umět i pacientům vysvětlit, proč je nyní budou léčit už jen babky kořenářky a mastičkáři,“ uvedla Novotná.

Varuje, že pacientům v Česku hrozí, že je mohou léčit nevyškolení neurologové či oční lékaři bez solidního odborného dozoru. „Jejich váhavá rozhodnutí by tak mohla mít tragické následky,“ upozorňuje. Ministerstvo zdravotnictví přitom už před prázdninami přiznalo, že v důsledku chyb roste počet soudních sporů pacientů s nemocnicemi.

Tři tisíce doktorů hrozí výpovědí

Před odchody varuje i šéf České lékařské komory (ČLK) a velký kritik vyhlášky Milan Kubek. „Nemocnice v současnosti marně shání více než 700 lékařů, řada jejich oddělení je personálně zdevastována a Česká lékařská komora již ani dnes nemůže garantovat občanům, že budou vždy a všude ošetřováni dostatečným množstvím patřičně kvalifikovaných lékařů,“ řekl Kubek.

Vlna emigrace lékařů z Česka podle něj sílí, když za prvních osm měsíců letošního roku odešlo do zahraničí více lékařů (ČLK vystavila 377 certifikátů pro práci v zahraničí) než za celý loňský rok (336 certifikátů).

„Více než 3000 lékařů podepsalo prohlášení, že ke konci roku 2010 podají výpověď z pracovního poměru vzhledem k platovým podmínkám,“ uzavřel Kubek.

Reklama

Výběr článků

Načítám