"Jde o to, aby finanční úřad mohl postupovat a zohlednit situaci u těch, kteří získávají nelegální příjmy, například z trestné činnosti," odůvodnil návrh jeden z autorů Jeroným Tejc.

Příjmy nebude dokládat plošně každý majitel nemovitosti či cenných papírů, ale pouze ten, u kterého bude mít finanční úřad podezření, že si na ně nemohl vydělat. "Hodnota té nesrovnalosti musí být nejméně milión korun. Tuto hranici jsme určili, abychom předešli šikaně například tam, kde není jisté, zda si na ně někdo mohl opravdu ušetřit," dodal Tejc. Pokud bude mít finanční úřad podezření, bude muset vlastník doložit své příjmy za několik posledních let. Pokud se mu to nepovede, vyměří mu úřad daň 76 procent z nedoložených příjmů.

Měřítkem je průměrná mzda

Hodnota dokládaného majetku není v návrhu určena pevnými částkami, ale násobky minimální mzdy. U cenných papírů je to 625násobek (tedy asi pět miliónů korun), u nemovitostí 2500násobek (zhruba 20 miliónů). "Použili jsme nikoliv pevné částky, ale násobek minimální mzdy, aby částka byla aktualizovatelná a nemusel se měnit zákon podle inflace," dodal Tejc.

Doplnil, že sociální demokraté jsou ochotni v průběhu schvalování návrhu částky snížit až na dva milióny u cenných papírů a deset miliónů u nemovitostí, domnívá se ale, že s vyššími sazbami spíše uspějí u vládní koalice ODS, TOP 09VV.

S doložením původu majetku mívají čas od času problém i politici. Pochybnosti jsou podle médií například o tom, zda si mohl moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas (ČSSD) našetřit na stavbu penzionu, který buduje v Ludvíkově na Bruntálsku.

Školy by měly mít možnost odebírat tituly

Poslanci ČSSD tímto návrhem reagují na aféru na plzeňské právnické fakultě, která vypukla minulý rok. Ukázalo se totiž, že někteří studenti vystudovali nestandardně rychle, některé jejich práce byly opsány. Jako důsledek rezignovalo bývalé vedení fakulty.

Návrh počítá s tím, že titul by mohl být odebrán absolventům, kteří nesplnili podmínky pro přijetí na školu, podmínky pro konání státní zkoušky, obhajoby disertační práce, případně kvůli jejich dosažení podváděli. Stejně tak by o titul mohli přijít ti, kteří nesložili státní zkoušku nebo u ní podváděli.

"Aféra Fakulty právnické v Plzni jasně ukazuje, že české vysoké školství, bohužel, není prosto podvodů a manipulací vedoucích k neoprávněnému udělení akademického titulu," odůvodňují návrh sociálnědemokratičtí poslanci.

Řízení do pěti let

Podle jejich návrhu by měl mít právo odebrat titul rektor vysoké školy. Mohl by tak učinit na základě přezkumného řízení, na které by dohlížela pětičlenná komise. Rektor by řízení mohl zahájit nejpozději pět let od ukončení studia. Pokud by s jeho verdiktem absolvent nesouhlasil, mohl by podat správní žalobu k soudu.

Obdobný návrh předložili někteří poslanci ČSSD už v minulém volebním období po vypuknutí aféry na Západočeské univerzitě v Plzni. Sněmovna ho ale nestihla včas schválit. Zákony, které poslanci neprojednají do voleb, totiž nepřecházejí do dalšího volebního období.