Hlavní obsah

Musí přijít reformy - Klausův projev ve Sněmovně může být stejný jako před lety

Právo, ada, nig

Chybějící reformy, potřeba úspor, opatrnější přístup k individuálním iniciativám poslanců při změnách zákonů a kritika přílišné byrokracie a zbytečných norem – takový by měl být podle informací Práva obsah úterního projevu prezidenta Václava Klause před poslanci.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Prezident Václav Klaus

Článek

Ačkoli svůj poslední projev ve Sněmovně přednesl Klaus už před sedmi lety za tehdejší Špidlovy koaliční vlády, prezidentovy velmi podobné výtky by se nyní měly dotknout současné Nečasovy pravicové koaliční vlády. A to navzdory faktu, že Klaus v půli srpna nový kabinet pochválil, když prohlásil, že „si vede přiměřeně dobře“.

Prezident se nyní chystá připomenout ministrům – stejně jako to udělal v roce 2003 – rekordní deficit veřejných financí a v této souvislosti upozornit, že vláda se zatím místo důsledných a systémových reforem, které by napomohly jeho snížení, uchýlila jen ke škrtům.

Klaus tehdy varoval, že „předkládají-li se veřejnosti úsporné škrty jako reforma, skutečnou reformu už veřejnost nebude chtít unést a to je pro následující období velkou nevýhodou“.

„Je zřejmé, že by se skutečná reforma musela našich veřejných financí dotknout daleko hlouběji, než jak je tomu v dnes známých dokumentech a návrzích. Ty jsou zatím spíše variantou tzv. úsporných balíčků, než východiskem ke skutečné systémové změně, která by vyvolala tolik potřebnou změnu chování všech, kterých se veřejné finance – ať v důchodovém systému, ve financování zdravotní péče, v sociálních dávkách – přímo dotýkají.“

"Bobtnání státu"

To jsou slova z prezidentova projevu proneseného před sedmi lety, která znějí stále aktuálně. Stejně jako tehdejší prezidentovo konstatování, že „reforma veřejných financí, což je vlastně reforma vztahu státu a občana, zůstává zásadní věcí naší nejbližší budoucnosti“.

Podle Klause bylo nežádoucí, aby „nezbytná opatření v našich veřejných financích na nás vynucovaly nějaké zahraniční instituce“. Vzhledem k neměnnosti Klausových názorů na evropskou problematiku i tato jeho slova mohou mít podobu v přítomném čase.

Prezidenta po celou dobu jeho úřadování znepokojuje trvalý pokles důvěry občanů v instituce státu. Již před sedmi lety nabyl přesvědčení, že tento pokles důvěry je logickým důsledkem „posilování moci státu a z toho plynoucí postupné eroze občanských svobod“.

„Existuje mnoho argumentů o tom, že mohutní byrokratický aparát a že se rozšiřuje houština zákonů a nařízení, které stále více zasahují do stále více oblastí našich životů,“ upozornil již tehdy prezident.

V úterý bude mít příležitost zhodnotit, zda jeho výzva, aby poslanci „zastavili bobtnání státu a vytvořili čistší, efektivnější a rovnoprávnější vztah občanů a státu“ dopadla na úrodnou půdu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám