Takřka osm let jste byl předsedou ODS, v letech 2006 až 2009 premiérem. Nestýská se vám po politice?

Ta práce mě vždy bavila, což byla moje silná stránka. Jako správnému workoholikovi mi tedy po odchodu chyběl ten šílený pracovní rytmus. Měl jsem obrovský problém, jak se dnem naložit. Z toho jsem se musel dostat. Našel jsem tedy si jinou hračku, jinou aktivitu. A dnes jsem pevně rozhodnut se do politiky nevrátit. Tu kapitolu beru jako uzavřenou.

Spíše než stesk po něčem mám občas pocity nedodělané práce a polemizuji sám se sebou o chybách a o tom, co mě mrzí. Jde o personální chyby, mrzí mě, že jsem nedokončil některé věci, které jsem dokončit mohl. Vadí mi, že jsem nebyl důslednější. Že by se mi ale stýskalo, že bych v této vládní konstelaci viděl někde své místo, tak to ne.

Sám sobě jsem si slíbil, a myslím si, že je to tak správné, se do té současné politické situace neplést.

ODS se dnes potácí na 20 procentech preferencí. Vidíte recept, jak tento trend zvrátit?

Myslím si, že ODS se dnes musí zbavit několika mýtů a legend, které si namlouvá. ODS také žije trochu ve strachu o budoucnost. Strach mají všichni komunální představitelé, ty tisíce lidí po celé republice, kteří mohou přijít o svoje místa. Strach mají lidé z atmosféry, která je v ODS. Všichni jsou strašně vážní, všechno a sebe prožívají, vytratila se nesnesitelná lehkost bytí a nekašírovaný étos.

Jaké mýty v ODS máte na mysli?

První nebezpečný mýtus je, že odstraněním Topolánka dosáhla ODS ve volbách maxima, že se mnou by dostali méně. Všechny průzkumy naopak potvrzují, že po mém odchodu poklesly preference z 25 na 20 procent. Důkazem, že jde o mýtus, který ostatně rády opakují takzvané „nové“ tváře ODS jako NěmcováSobotka, je, že preference dále klesají. Vidím to jako nebezpečné i v kontextu narůstajících preferencí TOP 09. ODS hrozí, že ztratí nejenom fakticky, ale také v myšlení lidí pozici strany, která zastaví levici. Jakmile tuto nálepku dostane TOP 09, ODS nebude mít šanci hrát roli hegemona pravice proti socialistické politice a bude dále klesat.

Dalším mýtem je rozdělování na čisté a špinavé. Jednou věcí je, že kmotři jsou problémem, a to nejenom ODS. Stranu ale může sežrat zevnitř, že tuto nálepku nyní dostávají i nepohodlní a tzv. dobrý kmotr může být prohlášen za čistého. Do mýtu o „čistých a špinavých“ patří i boj současného vedení s Prahou.

Pokud jde o vztahy v ODS, obrátili se k vám všichni zády, nebo i v těch „vyšších“ stranických patrech nějací přátelé zůstali?

To mi připomíná další mýtus, že se o mě někdo stará, něco mi nabízí. Za celé ty měsíce od března mi nikdo ze současné ODS nevolal. Na druhou stranu mi zůstala celá řada přátel, kteří se mnou čile komunikují. Nejde o žádné konspirační schůzky nebo vytváření frakcí. Jsou to lidé, kteří se jenom chovají slušně ke svému bývalému šéfovi, zůstali mi loajální. Musím říct, že někteří jsou kvůli tomu trošičku a někteří i hodně ostrakizováni, ale to asi patří ke každé nové moci. I k „nové“ ODS.

Když už jste zmínil ono postarání, jak to vypadá s vaší snahou získat pozici v mezinárodní instituci?

Když jsme na ministerstvu zahraničí tuto možnost před zhruba čtyřmi měsíci objevili, tak jsme na tom začali intenzivně pracovat. V tuto chvíli proběhne z české strany zřejmě faktický návrh nebo nominace. Znamená to lobbing jak české diplomacie, tak samozřejmě mou osobní prezentaci. Pozice je pro ČR zajímavá, protože takovou ještě neměla. O nějakou výraznou podporu nestojím, ale dnešní garnitura by to neměla blokovat. Premiér, ministr zahraničí a ministr průmyslu a obchodu. Ti jsou důležití. Petr Nečas slíbil, že v té věci bude postupovat aktivně a pozitivně. Budu potřebovat podporu některých zemí, velmi významně. Pokud se toto podaří, není vyloučeno, že ČR tuto pozici získá.

O jaký post jde konkrétně?

Jedná se o vedení celosvětové organizace na bázi OECD, která vznikla v 70. letech po ropných krizích. Je to Mezinárodní energetická agentura. Pozice se obsazuje příští rok na podzim, takže je to dlouhodobější proces. Pro mě je to oblast, která navazuje na mou předchozí činnost, a to jak v profesním, tak politickém životě. Beru to jako výzvu. Pokud bude naplněna, tak to budu brát jako vítězství české diplomacie i mé osobní. Pokud nebude, tak jako člověk, který celý život výzvy přijímal a dokázal se vyrovnat jak s prohrou, tak, a to je někdy složitější, i s výhrou, to jistě unesu.

Celý rozhovor s Mirkem Topolánkem o současné koalici nebo o jeho vztahu k Miroslavu Kalouskovi a  tom, proč jej považuje za "jediného chlapa na politické scéně" se dočtete v sobotním vydání deníku Právo.