A také zárukou mastných třicetimiliardových investic (ve výši 150 procent hodnoty celé té vzdušné dodávky).

Když pak v pondělí komise odborníků ukázala jednoznačně prstem právě na gripeny v expertním posudku, vláda se teď už bude muset - a hodně brzo - rozhodnout politicky.

Je nad slunce jasnější, že politika bývá často nadřazována taktickotechnickým datům stejně, jako bylo v mysli ryšavého vůdce ruských bolševiků hospodářství nadřazeno lidovým komisařům. "Politika nemůže nebýt nadřazena ekonomice," řekl Vladimír Lenin.

Dnes však demokratická vláda, hodnocená za věcně kvalitní údržbu a ochranu země, může mít problém s politickými prioritami, jsou-li taktickotechnická data nabízeného zboží nadmíru skvělá. "Naše dobré vztahy s USA nemohou nebýt nadřazeny výhodné koupi!?" Něco takového - jsem si tím jist - z úst Vladimíra Špidly nikdy nevypadne.

A tak jeho tým stojí před možná delikátnějším problémem, než je privatizace Severočeských dolů a Sokolovské uhelné (kolem jejíž hlavních aktérů natvrdo vržou podrážkami lidé z kriminálky). Vláda musí zvolit mezi různými americkými stroji na jedné straně, které kromě USA nabízejí ještě (s podporou USA) Kanada a Belgie, a na straně druhé nejmodernějšími gripeny, které (bez podpory, ba k nelibosti USA) do střední Evropy tlačí ryze evropské konsorcium SAAB/British Aerospace. Z věcných hledisek jsou - jinak skoro všudypřítomní a nepřehlédnutelní - Američané až úplně poslední...

Kdyby česká vláda chtěla Velkému bratru za velkou louží vyjít vstříc, sotva by si troufla argumentovat politicky. Aranžéři veřejného mínění by museli vytáhnout nějaké jiné argumenty, z nichž by nikoho hned hanba nefackovala. Některé se přetřásaly již dříve.

Především takzvaná - ve všech pádech často skloňovaná - nekompatibilnost "neutrálních" gripenů s hrdou, na stráži atlantické civilizace se vznášející perutí NATO. Řeč byla samozřejmě jen o technických parametrech; poukazovalo se například, že švédské stíhačky jaksi "neumějí anglicky". To byl nesmysl od počátku. Letadlo je stejně jako počítač pouhé "železo" a lze k němu kdykoliv dodat vhodný software, kompatibilní programové vybavení. Stačí než zasunout - a výrobci už hlásí, že tak mezitím učinili.

Jiný argument je pádnější: gripeny ještě nikdy nikde neprošly válečnou vřavou a nejsou prostě křtěny ohněm. Navrhuji zde "chabě" namítnout, že ve světě "preventivních válek" a terorismu, v němž bylo mezinárodní právo vhozeno do koše, nakonec určitě projdou ohněm všechny dostupné zbraně. Americké stíhačky F-16 nebo F-18 také jednou začínaly. A nemohu si vzpomenout, že by s tím byly spojeny nějaké potíže...

Třetí možný argument, zdánlivě stojící mimo politiku, pracuje s kategorií vzácnosti. Jas-39 Gripen - kromě Švédska a možná tedy i Česka - má posloužit už jenom armádám Maďarska ve čtrnácti kusech a Jihoafrické republice v počtu osmadvaceti. Vůbec se gripeny počítají zatím jen na desítky, zatímco strojů F-16 bylo již za necelé tři dekády vyrobeno na čtyři tisíce. Neměli bychom vletět do většího hejna a zachovat se jaksepatří stádně?

Argument vzácnosti je ovšem málo kompatibilní s liberálním koránem. Naše civilizace je založena - alespoň oficiálně - na tom, že žádný jeden subjekt dočista všechno neovládá. Že žalobce není zároveň obhájcem a moc výkonná nemůže suplovat soudní či zákonodárnou. Že centrum se dělí o vládu s regiony. Že systém brzd a protiváh je hodnotou sám o sobě; jinak bychom si po světě - proti diktátorům trhů - asi tolik protimonopolních úřadů nezřizovali. Právě proto, že je gripenů tak málo a Evropa slabší než Amerika, máme možná i povinnost učinit malý protitah.

Ale to už by asi zase byla - v opačném gardu - politika. Natož kdybychom se začali ptát, proč asi pořád především výroba zbraní jistí všechno: investice, práci a rozvoj "lidských zdrojů", švédský a evropský sociální systém či americký blahobyt, a ovšem svobodu... Zkrátka všechny ty hodnoty, které se chystáme účinněji střežit nadzvukovou rychlostí.

PRÁVO 3. prosince