"Nemyslím si, že doktor Krátký je více přepracován než lékaři z jiných oddělení. Práce přes čas mu byla řádně finančně kompenzována," řekl ředitel.

Po pondělním oznámení primáře nemocnice začala odkládat plánované operace na neurčito. Dnes ředitel Janeček oznámil, že začnou v pondělí 8. prosince.

"Chtějí mě zbavit vlivu na oddělení tím, že mě odstaví. Dojde k ohrožení nejen plánovaných, ale i akutních operací," uvedl Krátký, který je rozhodnut ve středu nastoupit do práce a dál pracovat. Týden ale vykáže jako dovolenou.

Podle tabulek má na klatovském ARO, kde je šest akutních lůžek, sloužit devět lidí. Je jich ale jen pět. "Minulý měsíc každý z nás odpracoval řádnou pracovní dobu a k tomu ještě od 135 do 180 přesčasových hodin," řekl v pondělí k extrémnímu pracovnímu vypětí primář Krátký.

Obrovskou pracovní zátěž prý kvůli pohotovostním službám absolvují anesteziologové každý měsíc. "Nehodláme strávit tři čtvrtiny života v nemocnici, to po nás nikdo nemůže chtít," shoduje se celé oddělení. Lékaři z ARO zajišťují nejen anestezii při operacích, starají se také o pacienty v přímém ohrožení života na svém oddělení. "V okruhu 40 kilometrů jsou naše akutní lůžka jedinými. Z toho vyplývá i obrovské množství výkonů," poznamenal primář, který podle svých slov o kritické situaci informoval vedení nemocnice už v říjnu. "Tehdy nás tu bylo sedm, dva lékaři však odešli do penze. Koncem roku má nárok odejít do důchodu další lékař," stěžuje si, že nikdo nepřijal náhradu.

Vedení: reakce na odmítnutou privatizaci

Podle ředitele nemocnice Františka Janečka však odmítá primář sloužit přesčasy kvůli tomu, že nebyl akceptován jeho požadavek na privatizaci ARO. "Jednostranné rozhodnutí lékařů tohoto oddělení tak zkomplikuje život řadě vážně nemocných pacientů, kteří se stali rukojmími lékařů oddělení ARO, a kterým tak byl svévolně oddálen okamžik vyřešení jejich zdravotních problémů," řekl v pondělí Janeček pro ČTK.