"Provoz je zatím obousměrný jen v pomalých pravých jízdních pruzích. V úseku je omezená rychlost. Naši lidé tam do 15:00 odstraní všechna dopravní opatření, tedy svodidla a značky," dodal Syřínek.

Vzedmuté místo ve směru na Plzeň mělo být podle slibu ŘSD odstraněno do konce srpna. "Pracovali jsme na maximum včetně sobot a nedělí. Posledních 14 dnů dozrával beton," řekl šéf ŘSD Zdeněk Kuťák.

Video

Vedrem poškozená D5 na Tachovsku (TV Prima)

Firma podle něj velmi rychle našla špičkové dodavatele i projektanty, kteří navrhli například betonové přistávací dráhy na Ruzyni. Celkové náklady včetně posudků si vyžádaly 1,1 miliónu korun.

Nebyl dodržen původní projekt

Nesjízdný "hrb" zavinila dlouhá extrémní horka. "Stoupací pruh je otočen na jihozápad, a tak je výrazně osluněný. Navíc jsme při bourání desky zjistili, že při stavbě nebyly dodrženy původní projektové parametry," uvedl Kuťák.

Podkladní vrstvy měly být udělány tak, aby při extrémním roztažení zajely pod vrstvy asfaltové (živičné) vozovky. "Ale v tomto případě se o sebe opřely," dodal. ŘSD opravila úsek ze svého. Po 14 letech provozu už vypršela záruka na stavbu.

Betonová vozovka D5 byla podle Kuťáka v problémovém místě přerušena asfaltovým úsekem kvůli tomu, že beton nelze použít všude. Má jiné mechanické vlastnosti, například pružnost nebo reakce na změny v podloží. Proto se na určité úseky, například na vysoký násep, dává asfaltová část, která reaguje pružněji než betonová.

Podle původních odhadů expertů měl být problém v kamenivu betonových desek, které zvětšilo svůj objem. "Mohlo to hrát roli, ale nezjistili jsme, že by se použilo špatné kamenivo, zkoušky tenkrát vyšly a je z něj prakticky celá dálnice," dodal.

Hrb měl výšku 40 centimetrů

Dálnice na 122. kilometru se 12. července zvedla až o 40 centimetrů. Doprava musela být vedena po objížďce. Po dvou dnech začal fungovat obousměrný provoz ve druhé polovině D5.

Stavbaři vybourali 15 metrů poškozených betonových desek ve všech třech pruzích. Frézovali je postupně po žebrech, aby eliminovali případná napětí. Na zhutnělou štěrkovou drť položili vrstvičku betonu, která zajistila konstantní tloušťku a kluz vrchní betonové desky. Dále "ručně" vybetonovali dvě krajní a poté střední desku a instalovali novou dilataci.

ŘSD mělo vinou horka na D5 ještě méně významný problém na dalším místě, kde se zhruba na metru zvedl živičný kryt. Firma to spravila za provozu. Horko dále mimořádně zatížilo přechody mostů na komunikace, kde se místy vytvořily centimetrové vlnky, které ale motoristy nijak neohrožují a opraví se postupně. Podle Kuťáka je ale D5 ve srovnání s jinými dálnicemi ve velmi dobrém stavu. Místy ještě "koroduje beton", pro což nemají experti jasné vysvětlení. Shodli se pouze na eliminaci pomocí tenké vrstvy živičného koberce s emulzí, který se "natahuje" na D5 od předloňska.