Výsledek rozhodování komise oznámil v pondělí mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha. Pokud návrh do konce roku schválí vláda a pokud budou následná jednání dovedena do úspěšného konce, 14 gripenů v roce 2005 nahradí dosluhující stroje MiG-21.

Rozhodnutí komise bylo jednomyslné a s výsledkem souhlasili všichni její členové, poznamenal mluvčí ministerstva obrany. Belgická nabídka letounů F-16 MLU byla v pořadí druhá, následovaná Kanadou a Nizozemskem. Spojené státy, které lobovaly pro své F-16 Block 15 s novými motory, zůstaly v hodnocení komise na posledním místě.

Důvody proč se komise rozhodla pro gripeny se nedají, jak uvedl Šticha, ve zkratce sdělit. "Je to asi 15 centimetrů tlustý fascikl, který obsahuje desítky až stovky kritérií, podle kterých se dávaly bodíky a to celé se hodilo do stroje a z něj vypadla komplexně nejlepší nabídka," vysvětlil Šticha, jakým způsobem se stíhačky posuzovaly.

"Rozhodnutím komise nejsme zcela překvapeni," tlumočila ČTK názor Spojených států mluvčí americké ambasády v Praze Lisa Hellingová. Komise prý totiž při rozhodování vzala v potaz pouze náklady na příštích deset let. "Je na odpovědnosti české vlády, aby při rozhodování pamatovala i na dlouhodobá strategická rozhodnutí," pokračovala Hellingová. Spojené státy vyzývají českou vládu, aby před definitivním rozhodnutím konzultovala své spojence v NATO a až pak se rozhodla, které z řešení je pro Česko nejvhodnější.

"Ministr vyhodnocení předloží vládě v nejbližším možném termínu," poznamenal Šticha. Hodnocení komise není pro vládu závazné. Švédská strana spojuje dodání stíhaček s rozsáhlým offsetovým programem, tedy zpětnými investicemi do české ekonomiky.

Ministerstvo obrany hodlá v letech 2005 až 2007 do stíhaček investovat ročně 1,5 miliardy korun, od roku 2008 do roku 2015 to má být 3,5 až čtyři miliardy.