Ty by se na tyto školy mohly dostat napodruhé v případě, že by jim pokus po 5. třídě základní školy nevyšel. Naopak ti, kteří postupovou zkoušku nesloží, by z víceletého gymnázia vypadli a museli by si hledat jinou školu.

Pro už přijaté studenty má však ministerstvo dobrou zprávu - jich se dodatečné zkoušení nedotkne. Má se týkat jen těch žáků, kteří na školu přijdou až po začátku platnosti chystaného zákona. Jeho příprava navíc nabrala zpoždění a je tedy otázka, zda se podaří schválit jej ve vládě a v parlamentu tak, aby začal platit aspoň od září 2004.

Náměstek ministryně školství Jaroslav Müllner potvrdil, že víceletá gymnázia zůstanou zachována, neboť to plyne ze společenského konsensu.

"To, že je rozdělujeme na 1. a 2. stupeň, je snaha více je otevřít, aby i další děti měly šanci do nich vstoupit. O přijetí tak budou moci usilovat nejen žáci po 5. ročníku základní školy, ale i po 9. ročníku. A naopak, kdo ukončí 1. stupeň na víceletém gymnáziu, může přejít na kteroukoliv jinou střední školu," dodal náměstek.

Na otázku, zda to nebude nespravedlivé vůči dětem, které podruhé zkoušku nesloží a vypadnou, řekl: "Nemyslím si, že by žáci, kteří zvládli 1. stupeň této školy, nebyli schopni postoupit do druhého."

Asociace: základním školám vadí odchody

Právě víceletá gymnázia a to, že je chtěl předchozí ministr školství Eduard Zeman zrušit, bylo jedním z důvodů, proč byl návrh školského zákona v minulém volebním období ostře kritizován a nakonec neprošel. A ta samá gymnázia, která nakonec v zákonu zůstala, jsou kamenem úrazu i teď.

Zástupce Unie školských asociací (CZESHA) a zároveň šéf Asociace základního školství Karel Bárta prohlásil, že existence víceletých gymnázií a škol s rozšířenou výukou různých předmětů způsobuje, že děti nemají rovné šance ke vzdělávání, a podporuje to selekci.

Bárta zdůraznil, že asociace návrh školského zákona odmítají s tím, že než takový zákon, raději žádný. "Jestliže 25 procent dětí základních škol odejde po 5. třídě na víceletá gymnázia a dalších 20 až 30 procent do tříd s rozšířenou výukou, pak se ze základních škol stávají školy zbytkové s negativními důsledky v pozdějším věku v sociální oblasti, kdy se spolu lidé nebudou umět domluvit," soudí Bárta.

Zákon podle něj nedává školám autonomii a zavaluje je zbytečnou administrativou, kterou ministerstvo posiluje svou centralistickou moc. Velký problém je podle Bárty financování škol. "Peníze jdou školám z ministerstva přes kraje a obce a to je příliš dlouhá cesta. My chceme dostávat prostředky přímo," řekl Bárta.

Lepší něco než nic

Že je lepší, aby školský zákon byl schválen, i když jsou proti němu výhrady, je přesvědčen Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky. "Návrh zavádí několik dobrých věcí, které přiznali i jeho odpůrci - rámcové vzdělávací programy, jisté zvýšení autonomie a oslabení selektivity vzdělávání. Celkově je to tedy pozitivní krok. Obávám se, že pokud příští rok při projednávání v parlamentu zákon spadne ze stolu, do konce volebního období už nebude," tvrdí Koucký s tím, že se pak před volbami rozpoutají politické tahanice. Další šance pro vznik zákona by pak byla až rok po volbách, což je za čtyři roky. "A to je pozdě," uzavřel.