Dva dny jste strávil na Liberecku, po návratu jste vychválil integrovaný záchranný systém skoro do nebe. Přece se ale vyskytly i potíže. Ukazovaly to vstupy přímo z terénu. V Raspenavě si lidé stěžovali, že jsou na všechno sami...

Konkrétně Raspenava byla odříznuta, nešlo se tam dostat. Naštěstí tam zůstal jeden útvar hasičů, který sám v tom odříznutí fungoval a pomáhal lidem.

Někteří lidé si stěžovali, že nebyli před povodní včas varovaní.

Tak to nebylo. Oni byli informováni, jenom to nevzali vážně. Systém je nastavený tak, že když je hrozba, posílá se všem starostům SMS zpráva s varováním plus e-mail. Starosta má zhodnotit situaci a případně požádat o sirény. Nebo si řekne, že to zvládne rozhlasem a o sirény nepožádá.

Já navrhuji, aby o spuštění sirém příště rozhodoval rovnou hasičský záchranný sbor. Při novém systému na bleskové povodně, kterých bude stále víc, by měly sirény houkat starosta nestarosta.

Po pondělním mimořádném zasedání vlády jste řekl, že v zatopených oblastech, kde nejde elektřina a logicky tak selhávají elektronická média a po pár dnech i mobilní telefony, nebude po vypnutí analogového signálu rozhlasu už vůbec žádný dorozumívací systém. To znamená, že by mělo vzniknout nějaké nové médium pro tyto účely?

Na vládě jsem řekl, že je to systémová věc. Povodeň začala brzy ráno. Mobily se všem brzy vybijí, protože si neustále někam pro něco volají.
Když pak ve tři hodiny odpoledne potřebujeme informovat o tom, že další povodňová vlna přijde v osm večer, nemáme už kam. Elektřina je vyřazená, místní rozhlas nefunguje.

Pouze hasiči mají megafony a těmi pak hlásili z ulice do ulice: Pozor, přijde třetí vlna! Což je strašné.

Zatím jsme řešili, že megafony musejí dostat i starostové. Bude třeba to řešit systémově, ale jak, to v tuto chvíli nevím.

Řekl jste, že víte minimálně o třech rodinách hasičů, jejichž domovy byly vyplaveny, zatímco zachraňovali druhé. Není v takovém případě na místě poskytnout jim zvláštní pomoc, když zasahovali ve službách státu?

To je ještě šílenější. Ti hasiči se k tomu nechtějí přiznat. Napřed je musíme najít. Speciálně ve Frýdlantu je hasičárna u vody, hasiči sem přijeli svými auty, nasedli do požárních aut a ta jejich skončila všechna pod vodou.

V Hrádku manželka policisty, který dokonce ani nebyl povolán a šel pomáhat dobrovolně, říkala, že z vlastního domu prý nevynesl ani kufr se základními věcmi. Prostě zachraňoval lidi.

No a neměli by tihle lidé od státu něco dostat?

I na ně se vztahuje pomoc v hmotné nouzi ve výši až 46 tisíc korun, ale my je budeme skutečně hledat. To, že řada z nich mohla zachraňovat svoje majetky a neudělala to, to je hrdinství.

Celý minulý týden se mluvilo o škrtech v resortu. Premiér Nečas v pondělí řekl, že povodně nejsou žádná nová situace, o úsporách se rozhodovalo po jarních povodních, kdy bylo také zle. Jak ale ty poslední dva dny zapůsobily na vás?

Povodeň ukazuje, že škrtat mechanicky nás může přijít strašně draho. Kdyby škrty v resortu byly tak dramatické, že by omezily akceschopnost, tak sice něco ušetříme, ale při první povodni ztratíme násobně víc na majetku i na životech.

Teď aktuálně počítáme, kolik peněz je potřeba, aby základní akce zůstaly zachovány. Navrhované škrty už ohrožují základní akceschopnost a musejí být předmětem jednání. Vláda musí říci, co si od nás objednává. Vnitro dělá služby i pro jiné resorty. Jednání potrvají do 30. září na půdě koalice.

Může se stát, že znovu položíte na stůl otázku, zda úspora deseti miliard v resortu vnitra je reálná?

Při deseti miliardách se jde do ochromení některých činností. Do konce září budeme řešit rozpočet za rok 2010, ale jednat budeme i o rozpočtu na rok 2011.
Z pohledu plánovaných deseti miliard na příští rok vypadá ta letošní úspora 1,2 miliardy úplně legračně. To je tak tvrdý zásah, že nevěřím, že by skutečně došlo na to, že by to bylo deset miliard.