Mimochodem, nepleteme si my v podhradí pojmy? Být nad-stranou může přece znamenat tu stranu chránit, v nepohodě ji schovat pod prezidentská křídla. Něco jiného by bylo, kdyby šlo o prezidenta mimo-stranického, ale tohle slovíčko přece nikdy neřekl. Říká slova daleko provokativnější, ostatně stejně jako paní velvyslankyně. Proč je tedy takový rozdíl v osudu prezidenta Václava Klause a velvyslankyně v Iráku Jany Hybáškové? Pravda, zatímco on je hlavou těla státu, ona je pouhým prstíčkem, umístěným kdesi v cizině. Zatímco on zemi reprezentuje z hradního olympu, ona činí totéž v malém, někde mezi ropou a pískem. Oba jsou to ale vlastně úředníci, kteří zastupují stát navenek a slouží mu; státu a jeho politice. Tedy měli by sloužit, věrně, do roztrhání těla.

Je v tom ale háček. Zatímco ambasadorka Hybášková je za svou práci odpovědná ministerstvu zahraničí, prezident se nezodpovídá nikomu. I když oba provedou totéž. Jana Hybášková veřejně zkritizovala zahraniční politiku české vlády, respektive její rozhodnutí zabalit polní nemocnici v Basře. Václav Klaus veřejně kritizuje myšlenku společné sociální, zahraniční a obranné politiky v integrované Evropě, ačkoli je to oficiální politika vlády země, kterou reprezentuje. Jenže co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi (pouhé přísloví).

Takže zatímco paní velvyslankyně má být za trest ze své funkce odvolána, prezidenta za stejný faux pas nikdo odvolat nemůže, viz ústava. Vzpurná diplomatka dostane (pokud dostane), co jí patří. Ať se to s tou nemocnicí má jakkoli, ona má vykonávat vůli vlády, a ne dělat vlastní politiku. Prezident si taky dělá vlastní politiku, ale na rozdíl od ní na tom ještě politicky vydělává. Není to do mraků volající nespravedlnost?

Vůči ODS je tedy prezident nad-stranický, vůči vládě ale není nad-státní, aspoň v zahraniční politice. Tiše se modlím, aby tímhle tempem za nějaký čas nebyl ve své práci mimo-státní. Každopádně bych rád věděl, s jakými pocity se bude sklánět nad návrhem vlády odvolat z funkce Janu Hybáškovou, svou sestru ve zbrani.