Článek
"Půjde zřejmě o nové švédské gripeny a starší, ale zmodernizované stíhačky F-16 MLU, jež Česku nabízejí Belgie a Nizozemsko," domnívá se zdroj.
Mimo hru by v tomto případě zůstali Američané se staršími stroji F-16 A/B Block 15, vybavenými novými motory Pratt & Whitney, i Kanaďané s vylepšenými hornety CF-18.
Na rozdíl od Nizozemska a Belgie ovšem Spojené státy slibují Česku na krytí nákupu svých F-16 půjčku 550 miliónů dolarů a volný přístup ke společným školením, cvičením a podpůrným programům v rámci NATO.
ČR o výhody nepřijde
Na dotaz, zda by v případě volby "evropské" F-16 naše republika o tyto výhody nepřišla, zdroj odpověděl: "O většinu výhod rozhodně ne, protože USA a společnost Lockheed Martin, která je výrobcem efšestnáctek, podporují i nabídky Belgie a Nizozemska."
To Právu potvrdil i Milan Vacík, mediální zástupce společnosti Lockheed Martin. Jak dále upřesnil, nabízené F-16 MLU byly vyrobeny v licenci přímo v Belgii a nizozemském Fockeru. Většinu dílů mají proto od evropských dodavatelů.
Ministerstvo obrany chce do dvanácti jednomístných a dvou dvoumístných stíhaček investovat ročně nanejvýš 1,5 miliardy korun. Pořídit si je potřebuje nejpozději do června 2005, kdy v českém vojenském letectvu definitivně doslouží zastaralé letouny Mig-21. V roce 2008 by pak mělo být vyhlášeno výběrové řízení na 24 zcela nových stíhaček.
Gripeny mohou rychle zestárnout
Švédsko nabídkou na pronájem nových gripenů své konkurenty v nabídkovém řízení notně překvapilo. Slibuje, že ČR si gripeny bude moci za pět až deset let levně odkoupit do svého vlastnictví, a navíc offsety za až 22 miliard korun. Odborníci však připomínají, že vývoj gripenů, jimiž začalo být švédské letectvo vyzbrojováno v prosinci 1999, byl už ukončen. V této chvíli je to jedna z nejmodernějších světových stíhaček. Konkurence ale nespí a vývoj zejména na poli elektroniky jde prudce dopředu.
Například USA začnou od roku 2010 svým evropským spojencům nabízet svou novou supermoderní stíhačku JFC 35. Ta je přímým nástupcem typu F-16. "Jde o stroj zcela nové generace, využívající technologie Stealth, a tedy téměř nezachytitelný radary," uvedl Vacík.
Tuto přednost gripeny ani další nové evropské stíhačky Eurofighter a Rafael nemají. Nakolik tento argument zaujme výběrovou komisi, není sice známo, ale v českých vojenských kruzích zaznívá stále častěji názor, že letectvo by se mělo raději orientovat na dlouhodobý výhled spolupráce s Američany.
Různí se také názory pilotů
Čeští vojenští piloti se v názoru, která z nabídek by měla dostat přednost, neshodují. "Na naší letecké základně o tom samozřejmě velmi diskutujeme. Mnozí z nás by chtěli létat v gripenech, které považují za obratnější. Zhruba stejně je ale pilotů, kteří namítají, že stroje F-16 osvědčily svou bojovou hodnotu při nasazeních v Iráku, Kosovu i Afghánistánu, ale gripeny takovou zkouškou ještě neprošly," řekl včera Právu jeden z velících důstojníků, který nechtěl být jmenován.
Dalším diskutovaným faktem je, že stíhačky F-16 MLU v Evropě používají nejen Belgie a Nizozemsko, ale i Dánsko, Norsko a Portugalsko. Gripeny má zatím jen švédské letectvo a objednalo si je Maďarsko. "Při nasazení gripenů do zahraničních misí by byla logistika náročnou záležitostí. Kdybychom s nimi letěli do nějaké operace, museli bychom si s sebou brát kde co. Kdežto s F-16 by vzhledem k jejich rozšířenosti takové problémy nebyly," domnívá se zmíněný letecký důstojník.