Článek
Loni v dubnu byl odsouzen k dvouleté podmínce za krácení daní z roku 1999 a Nejvyšší soud jeho návrh na zrušení trestu odmítl jako zjevně neopodstatněný. Skvrna v trestním rejstříku přitom Šnáblovi brání v práci pro ministerstvo financí. Jeho schopnosti ocenili čtyři ministři, například Miroslav Kalousek o něm prohlásil, že se za Česko "rval v arbitrážích jako dobrman".
O případu rozhodl 29. června. Už 20. května stejný soud zamítl i stížnost, kterou podle zjištění Práva loni v říjnu v jeho prospěch podala tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Učinila tak z podnětu Šnáblova advokáta Jiřího Matzlera. Právu to v pondělí potvrdil bez dalších podrobností mluvčí soudu Petr Knötig.
Samotný Šnábl nechtěl rozhodnutí soudu příliš komentovat. „Oznámení o zamítnutí mého dovolání mi nebylo dosud doručeno. Navíc ještě běží i jiná řízení a k celé věci se vyjádřím, až bude finálně uzavřena,“ řekl Šnábl s tím, že je i nadále odhodlaný využít všech právních prostředků k tomu, aby prokázal svou nevinu.
Obvinění z fiktivního vývozu
Šnábla soudy potrestaly loni v dubnu. Podle verdiktu s dalšími muži před lety provedli fiktivní vývoz hracích automatů do Arménie a poté požádali stát o vrácení daně z přidané hodnoty. Získali tak prý 5,5 miliónu korun. Při druhém pokusu, ve kterém jim už ale zabránila policie, chtěli údajně vydělat 7,8 miliónu.
„Role mého klienta je v tom obchodu minimální. Od jednoho dodavatele něco koupil, dalšímu to prodal a řádně ze všeho vyplatil daně,“ bránil před časem v médiích Šnábla jeho advokát Matzner, který za klienta podal koncem loňského července zmíněné neúspěšné dovolání.
Kalousek: Jeho znalostí bych se nerad vzdával
Šnáblova minulost ve státní správě je přitom pestrá. Už v roce 2000 si jej za poradce vybral tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jiří Rusnok, kterému pak pomáhal i po přechodu na finance (2001) a na resort průmyslu a obchodu (2002). Tehdy se Šnábl stal členem představenstva státní ropné společnosti Čepro, ale po roce byl odvolán a šel pracovat pro šéfa ČSA Jaroslava Tvrdíka.
Měli však rozdílné názory, a tak Šnábl odešel na dva roky do soukromého sektoru. Na ministerstvo financí se vrátil v roce 2006 jako poradce ministra Vlastimila Tlustého. Poté spolupracoval i s Kalouskem, Janotou a nyní znovu s Kalouskem.
Od roku 2007 až do loňského srpna, kdy se informace o jeho odsouzení dostaly na veřejnost, působil na ministerstvu jako ředitel mezinárodněprávního odboru.
Je například jedním z hlavních strůjců smírné dohody státu s japonskou bankou Nomura v případu arbitráže kvůli zkrachovalé IPB. Namísto Japonci požadovaných čtyřiceti miliard Česko nakonec zaplatilo 3,6 miliardy.
Zatím je Kalouskovým poradcem
„Pan Šnábl je stále poradcem ministra financí, a to kvůli arbitrážím, které dělal již dříve. Má především za úkol pokračovat v těch, které začal ještě jako ředitel odboru. Naopak jsme rádi, že pracuje pro stát a ne proti němu,“ uvedl mluvčí MF Ondřej Jakob, který se o rozhodnutí Nejvyššího soudu dověděl až od Práva. Proto zatím nebyl schopen říci, co bude se Šnáblem a jeho dalším fungováním na ministerstvu dál.
Ani sám ministr Kalousek o neúspěšném dovolání Šnábla ani o zamítnutí stížnosti pro porušení zákona až do pondělí nic nevěděl. „Tuto informaci mám teď od vás. Pokud by to bylo, jak říkáte, samozřejmě by to bylo překážkou pro působení pana Šnábla v jakékoli funkci na ministerstvu, ve které se rozhoduje,“ řekl Kalousek na dotaz Práva.
Současně zdůraznil, že Šnáblových odborných znalostí by se „vzdával velmi nerad“.