S jedním vypitým pivem se tak lze vyhnout postihu, pokud se řidič ke konzumaci sám nepřizná. „Klientům radím, aby na místě odmítli vypovídat a nic nepodepisovali,“ prozradil Právu dopravní expert Milan Bělka, sám zastánce nulové tolerance alkoholu za volantem.

Při naměřených hodnotách do 0,24 promile alkoholu v dechu totiž úřady ve správním řízení přestupky odkládají jako neprůkazné, a záleží tak hlavně na řidiči, zda se ke konzumaci alkoholu před jízdou sám přizná.

Policii i úřadům navíc minulý týden zamotalo hlavu závazné stanovisko ministerstva zdravotnictví, podle kterého obsah alkoholu v krvi do 0,24 promile (tedy zhruba jedno vypité pivo) nemá na chování řidiče žádný vliv, jak upozornily Lidové noviny.

„Interpretace, že byla prolomena nulová tolerance alkoholu u řidičů, je nesmyslná,“ rezolutně prohlásil ředitel dopravní policie Leoš Tržil.

Zároveň ale připustil, že k jistým změnám v policejní praxi může skutečně dojít. „Stanovisko ministerstva zdravotnictví zčásti koresponduje s dnešním postupem správních orgánů s tím, že samotná dechová zkouška do hodnoty 0,24 promile nemusí být průkazná z hlediska ovlivnění řidiče,“ podotkl Tržil.

A protože magistráty přestupky řidičů s touto hodnotou naměřeného alkoholu odkládají, připustil dokonce, že už samotní policisté tyto přestupky úřadům předávat nebudou. „Záleží na tom, jak své kroky vyladíme s ministerstvem dopravy. Ale prakticky by to mohlo dopadnout tak, že by policejní orgán věc do správního řízení ani nepostupoval,“ řekl Právu Tržil.

Jsou třeba další důkazy

Dosavadní praxe totiž vypadá tak, že naměřená hodnota do 0,24 promile neobstojí v přestupkovém řízení jako důkaz sám o sobě. Policisté musí buď dokázat, že se řidič slovy ředitele Tržila „choval divně“, nebo se k požití alkoholického nápoje přímo přiznal.

To potvrdil i mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. „Každý případ se posuzuje individuálně, přičemž dechový test na policejních testerech je jen jedním ze způsobů, jak policie zjišťuje přítomnost alkoholu. Kromě krve a dalších, řekněme vizuálních kontrol, mají i další testy včetně rozhovoru s řidičem a jeho případným přiznáním,“ podotkl Ptačinský.

Odborníci ministerstva dopravy a dopravní policie se v pondělí sešli právě nad problémem, co vlastně stanovisko ministerstva zdravotnictví znamená.

„Rozhodně nejde o povolení malého piva nebo jakéhokoli množství alkoholu za volantem. Je to lékařský názor, co alkohol v tomto množství dělá s tělem, že tato hodnota neovlivňuje řízení. I tak ale zákon říká, že u nás platí nula, a přes to nejede vlak,“ dodal Ptačinský.

Podle advokáta Michala Šalomouna, který řidiče často zastupuje, může stanovisko ministerstva zdravotnictví postavení přestupců značně posílit.

„Je to ale běh na dlouhou trať. Všechny správní orgány jsou naučeny rozhodovat s nulovou tolerancí,“ uvedl Šalomoun. Podle něj je zapotřebí, aby konkrétní sporné případy dospěly až k soudům a ty zformulovaly závazný právní názor.

„Nemyslím, že by se to zlomilo ve správním řízení. Změnit by to mohlo zřejmě až nějaké rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,“ dodal advokát.

 

Alkohol v těle nevzniká, musí se vypít, říká toxikolog Petr Kůrka

Někteří řidiči se vymlouvají na to, že mají alkohol v krvi v důsledku nemoci. Za jakých okolností může mít člověk nějaký měřitelný obsah alkoholu v krvi, aniž by pil?
Běžná fyziologická hladina alkoholu v krvi je nulová. Podle starých učebnic se uvažovalo o 0,2 promile jako o fyziologické hladině, to ale bylo způsobeno nedokonalými metodami měření. Šlo o chybu těchto metod.
Člověk tedy nemůže mít alkohol v krvi, aniž by ho předtím zkonzumoval?
Ne.
Co například cukrovkáři?

Cukrovkář může mít v dechu aceton, ale dnešní metody, které se používají při kontrolách, aceton od alkoholu bezpečně odliší. Dokud se používaly klasické trubičky s látkou, která zezelenala, ty skutečně reagovaly obecně na redukující látky, mezi které patří i aceton.

I cukrovkář tak mohl mít pozitivní výsledek testu, přestože alkohol v krvi neměl. Dnes, když se používá plynová či kapalinová chromatografie, se to stát nemůže.

A alkohol v těle za žádných okolností nevzniká. Ten je výsledkem kvašení, které by mohlo vzniknout například u mrtvého těla, ne ale u živého člověka.

Co říkáte závěru, že obsah alkoholu do 0,24 promile neovlivní jednání řidiče za volantem?

S tím se dá souhlasit. Ze soudně-lékařského hlediska se dokonce hovoří o hranici do 0,5 promile. To je taková hladina, při níž centrální nervový systém ještě není natolik zasažen, aby člověk nebyl schopen bezpečně řídit.

Jedno pivo při rychlém vypití může navodit hladinu až 0,3 promile. Kdo není zvyklý pít, může cítit, že mu po jednom pivu třeba ztěžknou nohy. Ale to je spíš subjektivní pocit, který nesouvisí s ovlivněním centrálního nervového systému.