Přitom Jižní Amerika se v době, kdy v části Evropy byla rekordní vedra, potýkala s jednou z nejmrazivějších zim za poslední léta. Mrazy tam zabily téměř dvě stovky lidí.

Proč takové výkyvy počasí vznikají, nelze podle Dvořáka ale jednoznačně říci, protože ho utváří velká škála faktorů. "Prvků je mnoho, ale jejich vazby nejsou příliš prozkoumané. Kdyby byly, dokázali bychom předpovědět, že například v Jižní Americe bude sněžit tam, kde nikdy nesněží," uvedl Dvořák.

Vyvážená zeměkoule

Podle něj by ale svět měl být v určité rovnováze. Pro vysvětlení přirovnal zeměkouli k vahám. "Když se na jedné straně vychýlí jakoby do záporu, tak na druhé straně musí jít do kladu, aby země jako celek zůstávala v rovnováze," uvedl Dvořák.

Prudké ochlazení v Jižní Americe způsobila studená fronta z Antarktidy, která s sebou přinesla led a sníh. Nejhorší byla údajně situace na jihu Peru, kde teploty ve vyšších polohách And poklesly až na minus 23 stupňů Celsia.

Naproti tomu ve zhruba stejné době meteorologové v Česku zaznamenali devět tropických dní za sebou, a to konkrétně v době od 9. do 17. července. Nepřipisují tomu ale zvlášť velkou důležitost. Horké vlny, kdy je několik dnů až týdnů přes 30 stupňů Celsia, se totiž vyskytovaly i v minulosti a s velkou pravděpodobností budou i v dalších letech.

Klimatolog Ladislav Metelka k tomu na meteorologickém webu poznamenal, že první pololetí roku 2010 zatím konkuruje prvnímu pololetí dosud nejteplejšího roku 1998. Nasvědčují tomu údaje v rámci Climatic Research Unit (CRU), které zahrnují teploty od roku 1850.

Rok 2010 podle Metelky zatím pokulhává za teplotami roku 1998 o 0,01 stupně Celsia. „Vzhledem k tomu, že chyba odhadu průměrné globální teploty je kolem 0,1 stupně Celsia, lze konstatovat, že podle řady CRU jsou první pololetí rekordního roku 1998 a roku 2010 přibližně na stejné úrovni,“ uvádí Metelka.

Vlna veder v Evropě

Vlna veder zasáhla střední Evropu na začátku července, připomíná na webu meteorologů Marie Odstrčilová. „Nad Velkou Británií se udržovala tlaková níže a do střední Evropy proudil velmi teplý vzduch původem z Afriky,“ vysvětluje Odstrčilová, proč začaly na mnoha místech Evropy padat rekordy.

V pražském Klementinu například padl rekord dvakrát, a to 12. a 14. července, kdy bylo naměřeno 36,2 stupně respektive 35,4 stupně Celsia. V Berlíně pak byla naměřena nejvyšší teplota od počátku měření v roce 1889. Němečtí meteorologové památného 11. července naměřili 38,2 stupně Celsia.

Tropy v Helsinkách

„Další vlna tropických teplot se objevila kolem 20. července, pak se citelně ochladilo a vlna veder se přestěhovala na východ Evropy do Ruska,“ dodává Odstrčilová. Nebývalá sucha a vedra, v jejichž rámci v Moskvě naměřili meteorologové až 38 stupňů Celsia, vedla ke vzniku rozsáhlých lesních požárů a ke ztrátě úrody. Podle Odstrčilové více než tisíc lidí zahynulo při koupání zejména proto, že se zchlazovali ve studené vodě, předtím ale doplňovali tekutiny alkoholickými nápoji.

Vlna veder se nevyhnula ani severu Evropy, neobvykle vysoko se vyšplhaly rtuti teploměrů i ve Finsku. „V Helsinkách zaznamenali v osmi červencových dnech teploty nad 30 stupňů Celsia,“ konstatuje Odstrčilová.