„Vydání osvědčení Národního bezpečnostního úřadu o bezpečnostní způsobilosti na stupeň ‚tajné‘, v žádném případě negarantuje kvalitativně úplné a kompletní prověření konkrétní osoby. Z tohoto důvodu pokládáme výroky premiéra Petra Nečase a ministra vnitra Radka Johna o prověrce Michala Moroze za nekompetentní a zavádějící,“ uvedli v pondělí v tiskové zprávě protikorupční aktivisté.

Připomínají, že NBÚ může, ale nemusí, požádat o spolupráci zpravodajské služby, aby zajistily bližší informace. Pokud by však zpravodajské služby přece jen získaly kontroverzní fakta o prověřované osobě, záleží na NBÚ, jak je vyhodnotí, a to bez jakékoli kontroly ať už skrze vládu či parlamentní komisi.

Tím také aktivisté zdůvodňují své námitky vůči argumentu, že prověrka Moroze na stupeň „tajné“ bude garantovat jeho absolutní loajalitu a bude vylučovat jakýkoli střet zájmů.

„Bohužel se stalo velkým nešvarem některých politiků, úředníků i podnikatelů, že se skrze osvědčení z NBÚ snaží domoci pozitivního vnímání své osoby u veřejnosti,“ kritizuje Růžový panter s tím, že prověrkami se zaštiťovali například i exministři vnitra Stanislav Gross, Ivan Langer nebo expředsedou sněmovního podvýboru pro zpravodajské služby Jan Klas nebo exministr obrany Martin Barták a další.

Růžový panter pak celkově zpochybnil udělování prověrek s tím, že již v minulosti jejich důvěryhodnost byla nabourána. Například v případě ředitele odboru, který měl prověrky NBÚ na starost, Pavel Konečný o prověrku přišel, a to až ve chvíli, kdy hrozilo, že by se jeho případ medializoval. Celou dobu přitom o něm měli jeho nadřízení informace od BIS, podle nichž byl Konečný kvůli závislosti na hazardu zadlužen, a tudíž nespolehlivý“.

Příklad o nedůvěryhodnosti prověrek NBÚ podle Růžového pantera

Pavel Konečný byl mnoho let držitelem osvědčení na stupeň „přísně tajné“ a v letech 2003 až 2006 rozhodoval ve funkci ředitele odboru o prověrkách pracovníků ministerstva obrany a ministerstva vnitra. O jeho bezpečnostní nezpůsobilosti měl dostatek informací tehdejší ředitel NBÚ Jan Mareš i bezpečnostní ředitel Richard Křivánek, prověrka mu však nebyla odebrána. Učinila tak až JUDr. Jůzlová, dočasně pověřená řízením NBÚ po nuceném odchodu Jana Mareše, a to až na základě dopisu jednoho z věřitelů Konečného, který byl rozhodnutý kauzu medializovat, pokud nebude řešena. Konečný před svým odchodem z NBÚ zpronevěřil počítač v majetku úřadu a odešel pracovat do soukromé vinárny.

Konečný byl přijat na NBÚ někdejším ředitelem Tomášem Kadlecem, se kterým se znal z BIS. Když musel Kadlec rezignovat na svou funkci kvůli podezření z manipulace s prověrkami a na pozici ředitele byl jmenován Mareš, řízení specializovaného odboru bylo Konečnému svěřeno právě jím. V té době už měl Konečný značné problémy, o kterých byl Mareš informován. Přesto Konečný ve funkci zůstal až do roku 2006. Některé prověrky, za které nese Konečný odpovědnost, jsou tedy dodnes platné a je velmi pravděpodobné, že držiteli takových osvědčení mohou být i některé osoby na ministerstvu obrany, které rozhodovaly a rozhodují například o podezřelých zakázkách.

Mareš i Křivánek dodnes mají platné osvědčení na stupeň „přísně tajné“. Křivánek nyní pracuje pro ministerstvo zahraničí, Mareš na ministerstvu obrany.