Soudy v Benešově a v Praze v případě mobiliáře dospěly k závěru, že šlechtičtí předkové Hohenbergové o majetek přišli podle platných zákonů. Potvrdil to nyní i Nejvyšší soud, který zdůraznil, že u potomků habsburského panovnického domu žádný zvláštní restituční předpis nestanovil zmírnění nebo nápravu majetkové újmy.

Hohenbergová se snažila prostřednictvím určovací žaloby k benešovskému soudu dokázat to, že majitelem movitých věcí v zámku Konopiště byl v době své smrti její dědeček a Ferdinandův syn Maxmilián. Hohenbergová je Maxmiliánovou dědičkou. Ferdinand na Konopiště umístil rozsáhlé sbírky historických předmětů, zbraní a trofejí. Věci dílem zdědil po svých italských předcích, dílem sám získal.

Zákon z dob počátků Československa

Majetek Ferdinandových potomků byl zestátněn už na počátku 20. let minulého století zároveň s veškerým majetkem habsburského panovnického domu v českých zemích. Hohenbergová však v minulosti tvrdila, že její předkové oficiálně k panovnickému rodu nepatřili. Ferdinand se totiž po takzvaně nerovném sňatku s českou hraběnkou Žofií Chotkovou musel dopředu zříci nástupnických práv pro své děti Ernsta, Maxmiliána a Žofii.

Obhájce Hohenbergové Jaroslav Brož už dříve řekl, že je připraven spor přenést k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Brož věří tomu, že konfiskace majetku byla excesem a odporovala mezinárodním smlouvám. Ferdinandovi potomci byli podle něj sirotci a rakouští občané.

Obhajoba Hohenbergové dlouhodobě kritizuje také zákon z roku 1921, na jehož základě Hohenbergové o majetek přišli. Sporná část zákona o převzetí statků, jež podle mírových smluv připadly Československé republice, zní doslova takto: "Statky a majetkem bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské rozumějí se zejména statky a majetek posledního panovníka Karla a jeho manželky Zity a jiných osob bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské, zejména též bývalého následníka trůnu Františka Ferdinanda Este a jeho potomků".

Sňatek Žofie Chotkové a Ferdinanda d'Este, který stojí na počátku nároku Sofie Hohenbergové, byl ve své době považován za morganatický čili "nerovnorodý". Podle zvyklostí si měli Habsburkové vybírat partnery z jiných panovnických rodů. Chotková ale patřila spíše k chudším šlechtičnám a byla pouhou dvorní dámou u rakouské arcivévodkyně Isabelly. Ferdinandův strýc, císař František Josef I., dlouho odmítal sňatek povolit. Nakonec přivolil, avšak Ferdinand musel složit přísahu, že se jeho manželka a děti zříkají všech nároků a výhod.