Řekla to mluvčí soudu Marika Komoňová s tím, že odůvodnění výroku soud uvede až v písemném vyhotovení, které zašle oběma stranám sporu.

Již loni rozhodl ministr vnitra Stanislav Gross, že předek žadatelů Hugo Salm nebyl po válce československým občanem a majetek mu byl zabaven podle Benešových dekretů. Nejvyšší správní soud převzal žalobu rodiny Hugo Salma z Vrchního soudu v Praze. Rozhodnutí by mohl zvrátit pouze Ústavní soud.

Grossovo rozhodnutí se týká lesů v Moravském krasu, velkostatku v Rájci nad Svitavou a také tamního zámku, na který si Salmové taktéž činí nárok. Salmové požadovali i zámek v Blansku, ale ministr zemědělství Jan Fencl určil, že se na tento zámek s pozemky nevztahuje zákon o půdě, takže nespadají pod restituční řízení.

Spory o pozemky u Ústavního soudu

Soud v Hradci Králové však již před lety nechal Salmům vydat lesy a zemědělskou půdu u obcí Veselice, Kuničky a Ráječko na Blanensku. Nyní tyto sporné případy leží na Ústavním soudu. Právě jeho rozhodování bude podle právníka jedné z žadatelek, Felixe Nevřely, záviset na verdiktu Nejvyššího správního soudu.

Případ Salm vyvolal v uplynulých letech vlnu emocí. Vzniklo několik petic proti vydání majetků. Kníže Hugo Salm (1893-1946) je předkem dnešních tří restituentů - Marie, Idy a Huga. V roce 1940, po obsazení Československa nacisty, získal na vlastní žádost německé občanství.

Historici tvrdí, že za okupace se stal členem tří nacistických organizací a jeho děti byly zapsány v Hitlerjugend. Po válce zažádal o československé občanství. Než řízení skončilo, Salm zemřel a majetek byl zabaven.