„Každý rok se na plochách posouvá o 30 metrů,“ řekl Právu radní karlovarského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství Jaroslav Bradáč (ČSSD).

Například ještě v roce 1994 bylo na Mariánskolázeňsku v povodí Kosího potoka zasaženo touto agresivní rostlinou 52 hektarů, dnes je to pětinásobek, plných 252 hektarů.

V zatím marném zápase mají nyní pomoci s likvidací bolševníku peníze z Evropské unie.

O ty teď žádají Mariánské Lázně, chtějí je použít na pilotní projekt likvidace invazní rostliny. Akce si vyžádá 17 miliónů korun. „Příslib evropských financí už máme,“ potvrdila v neděli vedoucí odboru životního prostředí mariánskolázeňského městského úřadu Lenka Pocová.

Projekt zahrnuje území povodí Kosího potoka o rozloze 140 km2 a necelých 20 km2 potoka Hutského a při ročních nákladech zhruba 4 milióny počítá se čtyřletým obdobím.

Bolševník velkolepý
pochází z oblasti centrální Asie a v současné době je v mnoha zemích severní polokoule, včetně České republiky, veden jako nebezpečný invazní druh, který je schopen ničit původní ekosystémy na daném území.

Nejrychleji se šíří vodou, u silnic a tratí

Likvidaci chemickými postřiky doplní mechanika – mačety a křovinořezy. „Cílem je omezení výskytu bolševníku, v místech chemického ošetření na 10 procent původní výměry, v ostatních místech na 30 procent,“ uvedla Pocová.

Zahájení prací se zhruba o tři týdny zdrželo. „Žádná rostlina by se tu ale neměla vysemenit,“ dodala vedoucí s tím, že zásah za využití chemie už proběhl na Hutském potoce na Sekersku.

„Na projektu Kosího potoka nám stále chybí souhlas několika vlastníků pozemků. Pokud nám jej urychleně nedoručí, může se stát, že si likvidaci budou muset zajistit na vlastní náklady,“ dodala.

Nejrychleji se bolševník šíří vodou a podél silnic nebo železnic. Lehce se roznese v rámci stavebních činností při převozu  zeminy. Přes jistou krásu jeho květu jeho šťáva působí při potřísnění pokožky jako yperit, na denním světle způsobuje poleptání a hluboké puchýře.

Bolševník velkolepý už není jen problémem Mariánskolázeňska, šíří se dál do okrajových částí Tachovska a postupuje i na území severního Plzeňska.

„Jako myslivec se často pohybuji v přírodě a na vlastí oči vidím, že je ho stále více,“ poznamenal karlovarský radní Bradáč s tím, že bolševník se nikdy nepodaří zcela zlikvidovat. Podle něj nemá kraj na to zákonné nástroje.

Bolševník se přitom nově objevuje i v místech, kdy ho nikdo nečekal. Starostové některých obcí okolo dolů na Sokolovsku poukazují například na to, že bolševník je už i na nových výsypkách, které jsou po rekultivaci. „Pak se bude šířit dál,“ obává se například starosta Dolních Niv Jiří Karásek.