S návrhem změnit zákon o úřednících a dalších zaměstnancích veřejné správy přišly Věci Veřejné (VV). Podle jejich předsedy Radka Johna by měl být státní tajemník na každém ministerstvu, a to na dobu šesti let, tedy v délce přesahující klasické volební období.

„Měl by to být apolitický člověk a především odborník, který zaručí délkou svého působení kontinuitu a zamezí tomu, čemu se říká noc dlouhých nožů, tedy nová vláda - všichni ven a naši lidé dovnitř. Je to systém, jak odpolitizovat ministerstva a dosadit tam odborníky,“ řekl včera Právu John.

Míní, že státní tajemník bude garantem odbornosti na jednotlivých ministerstvech a to v pozici stejně mocné jako náměstci ministra. Po skončení šestiletého funkčního období by měl šanci o post znovu usilovat. „Bude to garant toho, že se tam (na ministerstvech) nebudou dít masakry,“ připomněl John pravidelné čistky na jednotlivých úřadech po příchodu nového ministra či ministryně.

„Tato funkce či systém má zabezpečit, aby slušní, vzdělaní a schopní úředníci měli jistotu, že s příchodem nového ministra nebude jejich dobrá práce odměněna vyhazovem a zároveň, aby se tam nikdy nemohli dostat ti neschopní,“ přiblížil vyjednavač za TOP 09 Pavel Severa.

Doplnil, že státní tajemník by fungoval ve smyslu šéfa personálního oddělení a měl tak prakticky pod sebou vyjma ministra a jeho náměstků všechny ostatní úředníky, tedy šéfy odborů a oddělení i řadové zaměstnance ministerstva.

Zákon o státní službě

„Měl by být vlastně prvním mezi úředníky,“ přitakává zástupce ODS Zdeněk Zajíček, podle kterého by novela o úřednících ve veřejné správě nahradila dosavadní zákon o státní službě, který je sice v současnosti platný, ale neúčinný.

Podle místopředsedkyně VV Karolíny Peake půjde o obdobu ředitele krajského úřadu či tajemníka obecního úřadu, ale s jedním rozdílem. Zatímco v obcích a v krajích se jedná o politickou funkci, vesměs o člověka ze stejné strany za jakou působí daný starosta či hejtman, na ministerstvech by šlo o nepolitický post.

To si ostatně přeje i šéf VV John, podle něhož by se do funkcí státních tajemníků měli dostávat především odborníci, kteří nejsou spjati s žádnou politickou stranou. „Ideální by bylo, že by neměli mít ani minulost v žádné straně,“ dodal.

Chybí záruka nestrannosti

Podmínka, že by státního tajemníka dělal vždy jen nestraník, však v písemné dohodě stran zatím chybí, připustila Peake. Severa si myslí, že státní tajemník bude také jakýmsi oponentem ministrovi, na kterém by nebyl závislý a nemusel bez jakýchkoli komentářů přijímat i špatná ministrova rozhodnutí.

Strany zatím nemají jasno, jak by se tato funkce měla jmenovat. V návrhu schváleném zatím jen vyjednávacími týmy, který je předložený šéfům stran, se objevují dva výrazy - nejvyšší misterský rada a státní tajemník. „Ta funkce je v podstatě stejná, jde jen o to vyřešit názvosloví, ale to jsme v komisi neřešili, ať si to vyřeší politici,“ podotkl John.

Autoři návrhu čerpali inspiraci především ze západoevropských zemí jako jsou Francie či Německo, kde se tato funkce nazývá státní tajemník, ale i z bývalého Rakousko-Uherska. Tehdy byl tento post podle Johna nazýván „radou“.

Státního tajemníka by měl podle návrhu stran jmenovat a odvolávat buď premiér nebo daný ministr se souhlasem předsedy vlády. „O tom ještě povedeme debatu,“ poznamenal Zajíček.

Návrh věcného záměru zákona by měl podle dohody týmů vzniknout do konce letošního roku.