Chtějí také vládě uložit povinnost předložit Sněmovně žádost o obecné referendum, pokud se pod petici podepíše alespoň 250 tisíc občanů.

„Shodli jsme se na řadě opatření, které nevytvářejí policejní stát, ale nabízí řešení zejména v oblasti prevence,“ uvedl v pátek na tiskové konferenci Petr Tluchoř (ODS).

Jmenoval také rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu, který by v budoucnu měl mít možnost kontrolovat krajské a obecní úřady, na které dosud nedosáhl. Každý zákon, který bude příští Sněmovna schvalovat, by měl být údajně také posouzen z hlediska korupčních rizik.

Veřejné zakázky by měly být k dispozici na internetu se všemi podrobnostmi, včetně toho, kdo a jak o nich rozhodoval. Trojkoalice by také ráda uvolnila přísná kritéria pro účast na tendru, aby na ně mohlo dosáhnout více firem. Povinnost vypsání státní zakázky by se měla snížit na jeden milión korun z dnešních dvou milónů, doplnil Tluchoř. Firmy také budou muset předložit svoji vlastnickou strukturu.

„Vláda bude zveřejňovat jmenovitě, jak a kdo hlasoval o státních zakázkách, čímž půjde příkladem, protože stejnou povinnost chceme přenést i na nižší úrovně. Všechny radnice by měly začít naprosto průhledně zveřejňovat, kdo a jak hlasoval,“ prohlásil šéf VV Radek John.

Podle předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga se podařilo v oblasti práva a prevence korupce najít vzácnou shodu. Zdůraznil ale, že je také třeba pohlídat, aby se i úředníci cítili pevně ve svých pozicích a nemuseli se zajišťovat korupcí.

Výpis referenda se má usnadnit

Podle Johna pak byla nejsložitější debata nad zjednodušením vypisování obecných referend, se kterými měla zejména ODS problém. Nakonec se vyjednavači shodli na vytvoření zákona, podle nějž v případě, že vláda dostane na stůl petici s žádostí o vypsání referenda, pod níž bude nejméně 250 tisíc podpisů, musí vláda předložit žádost o referendum Sněmovně ke schválení.

Podle Johna se ke hlasování o referendu nebude vázat koaliční smlouva, tudíž bude možné hlasovat proti názoru koaličních partnerů. Zákon se nebude vztahovat na takové žádosti o referendum, které by se dotýkaly oblasti bezpečnosti, lidských práv či daní.

„Kdyby to byla žádost o nastolení trestu smrti nebo o vystěhování někoho, zkrátka něco, čím bychom byli celé Evropě pro smích, tak to do Sněmovny nepůjde,“ vysvětlil John.