Na každoroční pomyslné dráze Slunce dospěje k nejsevernějšímu bodu a začne se opět vracet k rovníku. Bude proto nejdelší den v roce a naopak nejkratší noc.

Kolem letního slunovratu se Slunce noří pod obzor jen velmi mělce. Proto jsou noci hodně světlé a zcela se ani nesetmí. Mezi 31. květnem a 10. červencem dokonce nenastává astronomická noc, kdy musí být Slunce níže než 18 stupňů pod obzorem.

Letní slunovrat je doba, kdy je možné v noci nad severním obzorem často vidět stříbřité mraky. Tvoří je drobné krystalky ledu. Zatímco běžné mraky se pohybují v troposféře ve výšce kolem 12 kilometrů, tyto mraky jsou v mezosféře ve výšce okolo 80 až 85 kilometrů, takže je velkou část noci slunce ozařuje zespodu.