Článek
Pokud řeč o bleskové rychlosti není jen gestem vůči veřejnosti, musí John a další politici vědět, že tento ambiciózní plán rozhodně nemohou zvládnout při první schůzi dolní komory, která se sejde 22. června. Johnem ohlášený „signál pro celou republiku o začátku nové epochy“ může být viditelný nejdřív na podzim.
I kdyby politici dali rychle hlavy dohromady a balíček, jak o něm John hovoří, sepsali do příštího týdne jako poslanecký návrh zákona, zůstane ležet. Nejspíš až do září.
První schůze Sněmovny zákony neřeší
Parlamentní procedura totiž není tak jednoduchá, jak se může zdát. První – neboli ustavující schůze Sněmovny – má svá jasná pravidla. Rozhodně se při ní nejedná o žádných zákonech, protože nejdříve se musí komora „polidštit“, tedy zvolit klíčový mandátový a imunitní výbor, který pak musí ověřit platnost poslaneckých mandátů a pak přichází na řadu schvalování funkcionářů.
I když budoucí koalice silou svých 118 hlasů se nemusí s opozicí vůbec bavit a její návrhy mohou projít jako nůž máslem, každopádně po volbě vedení komory přichází na řadu ustavení výborů, počtů jejich členů a následně volba šéfů výborů. Ta se obvykle odehrává až při druhé schůzi komory, aby měly frakce dostatek času na výběr vhodných adeptů.
Další háček je fakt, že ke každému poslaneckému návrhu zákona se podle zákona o jednacím řádu Sněmovny musí vyslovit vláda. A ta má na to třicet dnů. Bez jejího stanoviska se poslanci návrhem zákona nemohou zabývat, i když k němu přihlížet nemusí.
Nejdříve na podzim
Neúprosná parlamentní pravidla tak koaliční příslib odsouvají na podzimní měsíce. Tou dobou povolební Sněmovna obvykle začíná projednávat první návrhy zákonů. Také by mohl přijít na řadu balíček omezující výsady politiků. A to teprve jeho první čtení ze tří, tedy jakési zahřívací kolo.
Definitivní hlasování pak může přijít na řadu ke konci roku. Změny ústavy, což je právě případ omezení imunity, totiž nesmějí poslanci, jak také říká jednací řád, schválit hned při prvním čtení.
